Počet zobrazení stránky

sobota 31. prosince 2011

Jiskra nikdy nepřeskočí na prvním setkání. Je tomu opravdu tak?

Zažívá to většina lidí, kteří se snaží najít si partnera přes internet. První, co nás zaujme je vzhled a je to naprosto u všech lidí, kteří hledají své štěstí na seznamce. Profily bez fotek mohou čekat ve schránce z 80% vzkazů od zoufalců, sexuálních nabídek či v poslední době reklamních nabídek. Poté, co jsme zhodnotili vzhled se podíváme na profil. I jeho/její zájmy, věk, fyziologické vlastnosti a názory nás také zaujmou. Začíná nás ten člověk zajímat a odhodláme se k prvnímu kontaktu.
Jeho psaný projev je skvělý, začínáme se těšit, až toho člověka poznáme. Když už se schyluje k setkání, připravujeme se na něj, jsme nervózní a v duchu si představujeme, jak to bude asi probíhat. Ze všech těch informací, vstřebaných pomocí internetu, jsme si v hlavě vytvořili určitou představu o protějšku, se kterým máme schůzku. Rande se zdá být skvělé a nic není špatné. Ale domů se vracíme s obvyklým pocitem, že tomu něco chybělo. Proč to tak je?

Prvním faktorem, který brání v přeskočení oné pověstné jiskry je fakt, že setkání je uměle zinscenované pomocí internetu za účelem seznámení. Oba aktéři ví, že jde o rande a tudíž by se tam jiskra měla objevit. Doufají v ní, i když většina toto popírá. Hledá jí naprosto každý, kdo jde na rande ze seznamky. A víte co se říká… když někdo tlačí na pilu, pila se ohne a přestane řezat. Proto k rande přistupujte jako kdyby jste šli s kamarády na pivo/kávu a nezávazně konverzujte, nehledejte na prvním setkání osudového partnera a nechte vše volně plynout. Představte si, že jste svůj protějšek potkali v metru a oslovili ho. On vám reagoval kladně a nyní se můžete poznat. Zapomeňte na chvíli na to, že bylo rande uměle vytvořeno pomocí seznamky.
Druhým faktorem je jistě to, že internetové seznamky jsou stále považovány valnou většinou populace za ostudu či za poslední místo, kam se člověk může uchýlit, pokud opravdu po několika letech nemůže najít partnera. Je mezi námi zakořeněný předsudek, že na seznamkách se pohybují pouze zoufalci, jedná se o second hand, kde je přebrané a použité zboží, které někdo odložil, nebo také outlet, ve kterém končí oblečení, které v normálním obchodě nikdo nechce. Proto většina lidí, co jsou na seznamce, se za to stydí a s tím přistupují i na schůzkách a podvědomě se brání tomu, aby setkání proběhlo opravdu příjemně a nestrojeně. Zkrátka se cítí nějakým způsobem na schůzkách méněcenně a to se velmi odrazí na tom, jak člověk na druhého působí. Nestyďte se za to, že užíváte internetových seznamek, je to zkrátka v dnešní hektické době naprosto normální. Buďte uvolnění.

Dalším negativním faktorem je vlastní představivost. Na rande jdete s vlastním obrazem člověka, kterého jste si představili a vybarvili ve své fantazii z fotek, vzkazů a profilů. Máte tedy v hlavně určitý obraz, jak jste si člověka ve své mysli vytvořili. A ejhle, na schůzku příjde někdo jiný a ne ten, kdo je na sto procent totožný s Vašim obrazem v mysli. Pro některé lidi je tento moment klíčovou bariérou a stačí už jen například jiný svetr či barva hlasu, kterým se skutečný člověk lidí od Vašeho vytvořeného obrazu v mysli. Následně na to je obraz narušen a pro vás je to jakési zklamání, že to není on. A je po všem, jste smutní a nedáte podvědomě opět protějšku šanci, aby Vás zaujal. I zde opět platí – zkuste ke schůzce přistupovat s lehkostí a nečekejte prince na bílém koni ze své mysli. Princ přeci nemusí přijet na bílém koni – zaujal by Vás i na černém hřebci?

Poslední a nejdůležitější bariérou jiskry je fakt, že máte stále v hlavně někoho jiného. V tomto případě bych raději žádné schůzky nepodnikala a na internetové seznámení se naprosto vykašlala. Akorát ztrácíte čas, protože budete neustále jen srovnávat a i když se najde někdo, kdo vás zaujme, nikdy nebude hrát ve vašem srdci prim, jelikož tam už se uhnízdil a drží se někdo jiný, na kterého chcete takto zapomenout. Neexistuje, opravdu. Na schůzky choďte opravdu jen tehdy, pokud máte v hlavě jasno. Ublížíte tak nejen sobě, ale i člověku, se kterým se sejdete. Bude mít akorát další rande, které si může ve svém diáři označit jako „ztráta času“.
Snad jsem Vám pomohla trochou k cestě za Vašim ideálem. Na seznamkách ještě více, než jinde platí heslo, že „musíte probrat opravdu hodně písku, než najdete zlato.“
A kde tu jiskru vlastně hledat? Ten pocit, že když odejdete z rande, zavřete za sebou doma dveře, na chvíli se zamyslíte a máte pocit, že si to chcete prostě a jednoduše zopakovat? Co si budeme povídat, nejjednodušší je to při osobním kontaktu. Kamarád známých, náhodný muž z kavárny či žena, které ulétl na zastávce deštník. Příležitost máte kdekoliv, chce to jen otevřít oči, když chodíte. A mít zdravé sebevědomí. Chápu, že ne každý má okolo sebe bandu přátel, co mají další přátele. Nemáte ani kolegy, kteří mají přátele. Seznamka je pro Vás tedy nejlepší volbou a pamatujte jedno: NEJSTE ŽÁDNÍ ZOUFALCI, JEN LIDÉ S NEDOSTATKEM PŘÍLEŽITOSTÍ. A pokud takto budete přistupovat i k protějšku, budete sklízet jen ovace.

PS: nedávno jsme byli se známými v restauraci a bavili jsme se právě o té oné pověstné jiskře. Přišel tam také jeden známý, kterého jsem viděla několikrát, ale nikdy jsem ho nezaregistrovala. Večer se vyvinul tak, že jsme tančili všichni do noci a on, ten náš známý, mi vyprovodil na zastávku. Dal mi pusu. Dva dny na to jsme se viděli znovu, bylo to na svahu opět se stejnými přáteli. Nijak jsme se spolu nebavili, i když jsme na sebe "na tajňáka" pomrkávali. Ani v chatě se neosmělil za mnou přijít a oslovit mne… i přesto, že se naše pohledy v chatě u krbu při společenské hře mezi 12-ti lidmi celkem žhavě a zdlouhavě střetli...už jsem to tam začala cítit totiž také :) Po tomto okamžiku to bylo. Taková malilinkatá jiskřička, plamínek, který obvykle kouká z karmy v koupelně (pokud ne, je to fakt problém :D ). Druhý den jsme jezdili na sjezdovce najednou nějakým způsobem spolu, následně se odpojili od skupinky, chodili spolu na svařák a čekali na sebe na svahu. Držel mně, když jsem si obouvala snowboard. Smáli se spolu, mlčeli spolu a poté seděli jsme spolu již sami dva v restauraci, kde mi zkrátil hodinové čekání na vlak, kterým jsem odjížděla domů. Vyprovodil mně, i když byl značně unavený… a dal mi ty pusy dvě… a já měla motýlky v břiše a celou cestu ve vlaku jsem se mile usmívala. Co je na tom však nejlepší? Když jsem se zapřemýšlela a představila bych si jeho profil na seznamce, rozhodně bych neodepsala ani by mně nezaujal :) Život je zkrátka někdy nevyzpytatelný.

co si myslíte o tom vy? také patříte k lidem, kteří to na seznamce vzdali, nebo se snažíte dát šanci i jedincům, kteří Vás hned nesežehli spalující touhou z něj v tu chvíli a ten moment strhat hadry hned u dveří?

Přeji krásný nový rok, v roce 2012 se těšte na výsledek testu a další neuvěřitelné příběhy, u kterých si stejně jako v roce 2011 ucvrndnete do kalhot :)))

úterý 27. prosince 2011

Petr (XX let)

Přišel den D a já jsem vyrazila opět zkoušet své štěstí na schůzku s mužem ze seznamky. Jako vždy jsem si oblékla hezké oblečení, cigarety jsem raději nechala hluboko v kabelce, push-up podprsenku jsem si ramínky přitáhla ještě výše a zkontrolovala v zrcadle, zda mi nezůstalo mezi zuby kus špenátu z oběda. Vyzbrojená svým neprůstřelným půvabem a dobře vybranými oblečením jsem čekala u počítače na potvrzení schůzky.

Jelikož jsme se domluvili na pátou, byla jsem připravena. Čekala jsem na PC na jeho potvrzení. Po hodině čekání jsem zkontrolovala v zrcadle řasenku, opět si jako vždy překontrolovala, zda se mi na šatech neudělaly v podpaží fleky nebo zda jsem během hodinky nevyprchal můj parfém. Všechno bylo v pořádku. Další hodinku jsem věnovala nákupu pitomostí na e-shopech a aukru, poté jsem opět zaklela, že jsem opět podlehla volání internetových slev. Napsal chlapec až po dvou hodinách a schůzka se nám tedy posunula o dvě hodiny.

Pán byl jednoduše zvláštní. Sice nevěděl, jak se vyslovuje jméno polského prezidenta a nechápal, když jsem mu řekla, co dělám za práci, ale zato vypadal jako velmi jemný a milý typ. Nejevil známky žádných násilnických sklonů, dokonce byl zajímavě oblečen a nesmrděl hospodou. Základ byl dobrý. Po hodině jeho monologu o jeho zkrachovalých minulých vztazích, jak se všem svým expartnerkám snažil zařídit bydlení, jak se ochotně staral o dítě a stejně ho každá vyrazila na chodník, jsem měla po náladě. Začala jsem k němu cítit v tu chvíli spíše pečovatelskou náklonnost, než aby se mi z něj dělalo vlhko v kalhotkách. Nasadila jsem stejně utrápený výraz a až pán domluvil, čekal zřejmě i moje smutné příběhy, aby to bylo vyrovnané. Nejspíš abychom se politovali navzájem, poté usoudili že jsme si souzeni, chytli se za ruce a odešli oba k oltáři, poté jeli na dovolenou v Jugoslávii a následně na to přišlo první dítě. Koukal na mně s výrazem baseta a já se začala cítit opravdu jako Matka Tereza spasitelka se solidní depkou, která ze něj na mně přeskočila jako veš na děti ve školce.

Další blok konverzace bych pojala jako „konkurz na přítelkyni“. Dostávala jsem otázky ohledně mých dovolených, vztahů a dalších pro něj důležitých aspektů, ze kterých by si nejspíš udělal obrázek, zda jsem přijatelná půda pro zasetí jeho semínka (pro vážný vztah).

Nejspíš jsem se ve výběrovém řízení dostala do druhého kola, jelikož následovala nabídka pokračovat a trávit večer v hospodě ve společnosti jednoho jeho kamaráda. Tu jsem „bohužel“ musela zamítnout díky tomu, že vstávám do práce.
Když jsem se vracela domů, začala jsem se cítit nějak divně, bez nálady a v hlavně se mi začaly vířit nějaké zvláštní chmurné myšlenky. Přitáhla jsem si límec u kabátu blíže k tělu, zapálila si cigaretu a řekla si, že s takovým upírem lidské energie už opravdu nikdy nikam nepůjdu.

neděle 25. prosince 2011

Jarmil (XXlet)

Při této historce jsem opravdu nevěřícně koukala a než jsem se opravdu dokázala probrat z transu, musela jsem si ten příspěvek přečíst ještě jednou. Budu tento příběh s dovolením vyprávět v první osobě.

Žiji v menším městě a bohužel na seznámení mi moc času nezbývá. Pohybuji se v komunitě lidí, kteří se navzájem dobře znají a v mé práci to vypadá obdobně. O normálního člověka zde člověk nezavadí roky a potencionální uchazeči a mojí společnost jsou buď zadaní a chtějí si povyrazit, nebo z nějakého jiného důvodu nepřicházejí v úvahu. Rozhodla jsem se zkusit své štěstí na Štěstí. K mému úžasu zde zkouší štěstí takových tisíc podobných typů, jako jsem já, ale i přesto jsem se odhodlala a založila si profil.

Napsalo mi několik docela zajímavých chlapů. Když jsem filtrovala zprávy a vyřadila ženaté muže nad 40 let, sexuální nabídky různého rázu (tisícovku za to, že přijdeš ke mně domů, nazuješ si vysoké jehlové podpatky, projdeš se mi dvakrát po rukou a odejdeš), výzvy k nezávaznému sexu či zkopírované odpovědi od několik zoufalců, kteří rádi používají CTRL C CTRL V, jsem se nakonec prokousala k několika zajímavým mužům.
Po nějaké době, kdy jsem opravdu usoudila, že mně jeden člověk zajímá, jsem se rozhodla pro osobní schůzku.

Pán byl velmi milý, hodně mi povídal o svojí práci finančního zástupce a také mi velmi mile překvapilo, že se o mně zajímal. Ptal se mně, kde bydlím, kolik mi je let, zda mám svůj vlastní byt, nebo jak vidím svoje plány do budoucna ohledně bydlení, práce a podobně. Také mi mile překvapilo, že jsem se bavili o důchodové reformě a co si myslím o tom, jaký budu pobírat důchod. Přišlo mi to velmi zajímavé, rozebírat otázky budoucnosti a naše rande proběhlo v pěkném konverzačním tónu, kdy jsme se bavili o budoucnosti, investicích a důchodu. Příjemná změna, nemusím se bát, kdy se mně začne optávat na to, co mám ráda v sexu a zda používám vibrátor, když si to dělám sama. Byla jsem velmi mile překvapena a domluvila jsem si s ním nadšená další schůzku.

Druhý den mi od něj přišel email, že by rád věděl moje jméno a příjmení. Souhlasila jsem a poskytla jsem mu své údaje, jelikož mi ještě ten večer s koketním výrazem předával vizitku, přičemž jsem se mile začervenala. Velmi mně ten chlap zaujala a když jsem za tři dny plánovala další schůzku, měla jsem úsměv na rtech.

Přišel den D a já jsem řešila jako vždy, co si vezmu na sebe. Hodinu jsem stála před zrcadlem a na mojí posteli se začaly kupit vrstvy oblečení, které neprošlo mým výběrovým řízením.

Na schůzku dorazil v obleku a přinesl mi malinkou růžičku, dal mi pusu na tvář. Byla jsem velmi potěšena. Sedli jsme si a začali si povídat.

Najednou vytáhl velké černé desky s různými papíry. Rozložil je na stůl a já jsem nějak nechápala. Otočil je všechny ke mně a já pochopila, že jsou to různé smlouvy. Životní pojištění, Spořící účet, Důchodové pojištění a nechybělo tam ani Stavební spoření. Všechny smlouvy měly již předtištěné moje jméno na hlavní stránce a předvyplněné některé údaje, které ze mně stihl vytáhnout emailem a na minulé schůzce.
S úsměvem mi naznačil, abych se na to podívala, protože při minulé schůzce prý pochopil, co skutečně potřebuji a podle toho mi sestavil mé osobní portfolio pojištění a služeb přímo na míru.

Podívala jsem se na něj a pořád jsem byla v šoku. On se mile usmíval a pokynul mi hlavou, abych si to přečetla a čemu nebudu rozumět, mám se zeptat. Prý od toho tady je. Hodila jsem mu všechny smlouvy na hlavu a snažila se co nejdříve zmizet.

sobota 24. prosince 2011

Vánoční přání od Seznamkové královny

Milí čtenáři,

ať už trávíte Vánoce v rodinném kruhu, listování na seznamkových serverech či čtením neuvěřitelných příběhů, vše Vám přeji, ať Vás dnešní den je ten nejkrásnější a nejradostnější.

Přeji z celého srdce krásné svátky pro všechny:
- klíčaře (cpou si klíče do přední kapsy jeans aby jejich přirození vypadalo větší) - tesco pytlíkáře (pánové, chodící na rande s tesco taškou)
- Vuittonkářky (15-20 leté slečny s jeans od pana Yuanga a kabelkou Vuitton s peroxidovým přelivem)
- sandálisty (pánové v kapsáčích, bílými ponožky v sandálech a pivsonem v ruce)
- batůžkářky (slečna s krosnou a jehlovými podpatky)

Veselé Vánoce pro všechny obyčejné či zajímavé muže a ženy, pro všechny, co ještě nenašli svého prince a svojí princeznu, pro důchodce, co budou vždy nadávat na obsazené oblíbené sedačky v tramvaji (chtějí přeci tu svojí, že je místo vedle je nezajímá) a všechny hodné policajty, kteří jsou na nás při téměř nemožném parkování ve městě ve vánočních dnech shovívavější (pokud ovšem jejich manželka nepotřebuje nutně novou lednici) Veselé Vánoce a hodně dárečků pod stromečkem všem lidem, co sledují můj blog. Bez všech výše jmenovaných lidí by přeci život nebyl takový, jaký je a jsem za to moc ráda. Bez této inspirace bych ani já nemohla psát blog a bavit Vás těmito příběhy.

Děkuji Vám za Vaši věrnost mému blogu a jako bonus přikládám dva povedené "dárečky" :)


čtvrtek 22. prosince 2011

Pavel K (xxx)

opět mám převzatou historku, kterou mi vyprávěla dnes kamarádka u kafe. Musím se o ní s vámi podělit, protože je to opět další neuvěřitelný příběh, u kterého jsem si málem vylila laté do rozkroku.

Naše společná známá má ráda internet a ráda šmejdí po různých chatech a diskuzích. Píše si se zajímavými lidmi, ráda s nimi virtuálně komunikuje a také se s někým občas sejde, ať už je to za účelem seznámení, či obyčejného "zapaření" v anonymní Praze.

Poznala zajímavého chlapa, se kterým si opět jako klasicky ze začátku psala o obyčejných věcech. Zaujal jí svými názory a tím, že se zdál jako správně trhlý chlap, se kterými se jí psalo dobře. Neměla ráda nudu a konvenci, chlapci s notebookama, svetříčku a tričíčku s límečkem jí evokuovali šedou kancelářskou nudu. Ale tenhle pán se zdál opravdu jiný a veselý.

Poprvé se s nim sešla v kavárně. Kupodivu nevypadal vůbec jako klasický pán, který si hodinu před schůzkou sundá snubní prstýnek (ale zapomene, že se před měsícem vrátil z dovolené u moře, kde s manželkou a dvěma svými potomky trávili krásnou rodinnou idylku a na ruce mu po sundání prstýnku zůstane znatelný vytetovaný bílý kroužek :)).
Nebo jako věčně mladý týnejdžr s pleškou, ve skate mikině a DC svého syna a modelu adidasech, které byly cool za dob krále Klacka, který sníží svůj věk o deset let a myslí si, že mu to ty ženský spolykají i s navijákem.

Kdepak, on nebyl takový. Byl to správný chlap, se kterým se jí moc hezky povídalo a nebyl vlezlý. Naopak se choval jako galantní gentleman.

Sešla se s nim podruhé, potřetí a na další rande šla už docela přesvědčená o tom, že nevylučuje možnost skončit u něj doma. Vzala si na sebe pěkné prádlo, nový svetřík a Rexonu použila úplně všude - to kdyby náhodou :)))

Přesně jak čekala, večer se sebrali a šli k němu. Byla po pár skleničkách vína a to jí ještě více podnítilo touhu po něm. Sedla si na gauč a on se s omluvou vytratil do vedlejší místnosti. Pousmála se a byla spokojená, že má na muže celkem normální hygienické návyky. Po deseti minutách si zkontrolovala v zrcátku, zda jí řasenka a stíny neudělaly pandí oči. Přejela si rty leskem a čekala dál. Po dalších deseti minutách jí napadlo, že by mohla zkontolovat stav kalhotek, zda vše sedí na svém místě... vše v pořádku.

Otevřely se po půl hodině dveře a vyšel člověk v černém koženém kabátu. Nevěděla, zda se má smát nebo se bát. Pod kabátem se mu totiž rýsoval zvláštní postroj, připomínající taktickou vestu vojáků a místo trenek mu jeho chloubu ukrývaly černá kožená tanga. Nevěděla co si má myslet, ale lekla se. Byla v šoku.

Byl celkem milý, ale důrazně jí řekl, co po ní chce. Chtěl, aby si sedla na bobek a předstírala slepici. Ano, přesně tak. Ona byla neuvěřitelně šokovaná a jelikož se bála, aby jí něco neudělal, skutečně ho poslechla, přikrčila se na bobek a vydávala ze sebe několik minut "ko ko ko"

Když byl pán uspokojený, vylítla z bytu rychlostí blesku a ani se neotočila.

sobota 17. prosince 2011

Kamil (X-let)

Tento příběh mi byl interpretován včera mým známým. Stal se jeho kamarádce, která přes internet hledala milenecký vztah.

Slečna se sešla s několika muži. Ani jeden však nebyl takový, jakého by si alespoň z části představovala. Chtěla nějakého atraktivnější muže, se kterým se bude občas scházet za účelem pravidelného přísunu jistého sexuálního uspokojení. Ze seznamu několika ženáčů a zoufalců jí zbyl jeden či dva, se kterými se rozhodla sejít podruhé.

První jí prý v posteli nevyhovoval, druhému se z nějakého důvodu nedokázala stále dostat pod trenky. Dle kamarádova popisu je slečna velmi atraktivní, v její fyzické přitažlivosti tedy s tímto mužem problém jistě být nemohl.

Proběhlo několik večerů, které trávila u něho doma. Seděli spolu pokaždé večer na pohovce a dívali se na televizi. Zkoušela si k té televizi lehnout v nějaké provokativní póze – výsledek nula. Na další schůzku si oblékla vyzývavé oblečení, z pod kterého jí bylo vidět erotické prádlo. Muž opět zabraně koukal na televizi. Třetí schůzku u něj doma už opravdu nevydržela a začala mu jezdit rukou po stehně, jelikož muž byl také velmi přitažlivý a ráda by už alespoň tentokrát přišla domů uspokojená. Muž však na její dotyky nereagoval a dál se díval se opět upřeně na televizi. Dokonce si malinko poodsedával.

Slečně se však tento člověk velmi líbil a rozhodla se mu dát šanci napočtvrté. Přišla opět k němu domů a poprosila ho, aby nezapínal televizi. Udělal to, leč velmi nerad, ale na gauč si vzal křížovky, zda si nemohou tedy alespoň luštit. Tohle bylo na ní příliš a na rovinu se ho zeptala, co od těchto schůzek čeká.

Nastalo ticho a ona pochopila, že tady něco opravdu nehraje. Muž se díval do země a začal se pomalu rozpovídat. Vypadlo z něj, že ho nepřitahuje ani jedno pohlaví a fyzický sex mu naprosto nic neříká. Sex s ženou se mu příčí. Zeptala se ho, proč tedy hledá partneru pro sexuální vztah. Odpověď byla šokující.

„Nemůžu se milovat se ženou ani s mužem. Ale orgasmu dosáhnu pouze při jedné věci – když si žena v koupelně stáhne kalhotky, přikrčí se a já slyším a vidím, jak se vyčůrá na dlaždičky. Ten zvuk dopadající moči na dlážděný povrch je jediná věc, při které dosáhnu nejsilnějšího vyvrcholení.“

pátek 16. prosince 2011

Ferdinand (43)

tohoto muže jsem potkala na seznamce, napsal mi první. Podívala jsem se na jeho profil a velice mne zaujala jeho fotografie, kde stojí někde v horách, má na sobě brýle a čepici. Oh, řekla jsem si, vypadá to na sympaťáka. Další fotku neměl.

Měli jsme se sejít v kavárně mojí známé, kde jsem s ní před schůzkou seděla. Je to má spojenkyně, věděla, na co zde čekám.

Otevřely se dveře a dovnitř nakoukl starý, šedivý pán. Posadil se a dal si malého "pivsona".

Nějak jsem stále čekala, kdo příjde a vůbec jsem si ho nevšimla. Čekala jsem na pána z fotky. Kamarádka se rozhodla prověřit terén a zeptala se dotyčného, zda na někoho nečeká, jestli má přinést dva jídelní lístky. Řekl, že zde má schůzku ze slečnou z internetu a já jsem jen tupě zírala a opět nemohla uvěřit, jak ty fotky zkreslují.

Pán měl opravdu rysy cca 55 letého chlapa, leč postavu celkem ucházející. Začali jsme se bavit pochopitelně o obecných tématech a o kravinách, protože jsem chtěla tu schůzku nějak ukončit. Opravdu nejsem gerontofil a on vypadal jako pán v letech, co honí mladé sukýnky a buchtičky, zatímco jeho letitá manželka se stará o vnoučátka.

Pochopitelně jsem si myslela to, co jsem si myslela - pán mi začal barvitě líčit, jak miluje sex a jak se "rozsouložil". Vyprávěl mi, jak souložil s holkami ze seznamek, jak obšťastňoval studentky, jak měly mejdany s prostitutkami a jak ohnul tu nejkrásnější holku z medicíny... uff, dvě hodiny jsem to zvládla. Ani jsem se ho nezeptala, proč tedy má v profilu zaškrtnutý přátelský/vážný vztah a ne rovnou flirt a sex. Odpověděl mi jednoduše - že prý na profil s kolonkou flirt a sex chodí samé zoufalkyně, ale on by rád poznal holku, co prý je normální, proto radši píše, že chce vážný vztah a poté nenápadně přejde na vztah o sexu...

Při konci schůzky ze mně doloval celkem otravně telefon, když jsem mu ho nechtěla dát, zkoušel to jinak...musela jsem mu slíbit, že s ním někam ještě zajdu, aby vůbec dal pokoj. A hlavně? o pracovníka kriminální policie zájem opravdu nemám!!!


ohhh... no to jsou pecky :) Ale alespoň byl chlapec upřímný :)

pondělí 12. prosince 2011

inzeráty

Dámy a pánové, nyní nadešel čas trochu zvolnit a okořenit blog o nějaké další libůstky z oblasti seznamkového randěníčka. Dnes jsem pro vás přichystala nějaké peprné inzerátky, vyskytující se na všech možných serverech. Tady jsou některé, které stojí za zveřejnění.


34 let, Olomoucký kraj
chtel bych mit s nekym dite nebo i dve ale na zivot se zenou a vztahy se zenou mne nebavi a nezvladam to a chci zit proto sam-ale nechci promarnit svuj zivot a kdyz to tak reknu chci delat to co jde-pokud ma nekdo podobny problem a chtel by mit dite nebo nekolik deti a nevadila by mu ma nepritomnost v zivote-tak odpovim vsem s fotkou a vekem a nejlepe od x do 45 let-stacilo by mi jen mit s nekym dite a nevadi mi ani to ze se o vsechno musim starat sam jinak penize dum a vsechno uz mam



?? let, Plzeňský kraj
Ahoj všem, jsem celkem normální a obyčejný kluk avšak jsem mnohem jemnější a něžnější možná až holčičí. Navíc i když věk tomu nenasvědčuje jsem uvnitř malý chlapeček, možná až takové dospělé miminko. Hledám spíše staršího aktivního, hodného, něžného a velmi tolerantního člověka co by chtěl ke mě přistupovat spíš jako k holčičímu miminku.

21 let, Brno
Finančně zajištěný podnikatel (23) hledá mladou "kamarádku" z Brna na občasné schůzky formou něco za něco :) oboustranná diskrétnost :) více se dozvíš když napíšeš :)

21 let.
hmm no chci poznat nějakou frajerku no napiš dáme někde cígo a uvidí se no koukni na můj profil a napiš jo no čágo

Pohlaví: Muž, Věk: 29
Hledám asistentku a milenku v jedné osobě. Pokud by ti nevadilo mít se šéfem sex v pracovní době a v práci,tak se ozvi. Práce v Ov na hpp...Nástup ihned ...Více info osobně

sobota 10. prosince 2011

Ignác (42)

Tento chlápek se pyšnil stejným zaměřením VŠ jako mám já. Pohybuje se převážně v Praze, hledá partnerku pro vážný vztah. Vzhledem k jeho opravdu na můj vkus vysokému věku jsem s ním původně nikam jít nechtěla.

Jednoho krásného večera jsem se opravdu doma nudila a neměla do čeho kopnout a v zoufalosti, jak zaplnit svůj večerní program po tréninku, jsem si s ním domluvila schůzku.

Přišel, představil se a usedl.

Nyní bych ráda tento odstavec věnovala nějaké diskuzi a Vašemu názoru, zda já nejsem moc náročná, nebo zda nejsem povrchní, co se týče mužského vzhledu.
Tento pán si totiž na schůzku přinesl igelitovou tašku Tesco, ve které měl peněženku, rukavice, klíče od auta a nějaké další drobnosti, na které ženy většinou užívají kabelku a muži...ehm...igelitky? Je to normální? Myslela jsem, že pánům postačí na tahání jejich základního minima (kondom v peněžence, kapesník v kapse a klíče v přední kapse jeans, které jsou kamuflovaně nastavené ve vztyčené poloze, dále pak mobilní telefon, drobné po kapsách a žvejkačky) kapsy u bund, mikin a kalhot. Pokud je náklad větší, nosí se aktovka (pro starší ročníky) či elegantní pánská taška, batoh (brrr) či někteří páni nosí tašku na NTB.

Ale tesco igelitku?

Nicméně z ní vylovil následně po hodině peněženku a zaplatil. Nemastný, neslaný, břuch deroucí se z jeans a trekové boty....

asi jesm vážně magor, ale ta igelitka mi teda vadila nejvíce :(

čtvrtek 8. prosince 2011

Alfons (23)

Docela milý klučina, který byl o rok mladší, studoval filosofii a psal prózu, což mi neskutečně imponovalo. Na profilu měl celkem neutrální, černobílé fotky. Opravdu jsem nehledala nic vážnějšího, pouze jsem ho chtěla poznat. Byl mladší než já a konečně jsem se zaradovala, že budu mít parťáka na četbu.

Bydlel na koleji se třemi dalšími studenty a večer chodil na semináře pro mladé spisovatelé, čímž mně neuvěřitelně dostal a já se pomalu začínala těšit na setkání. Miluji klasickou literaturu a s tímto chlapcem jsem si dokázala hodinu psát například o Bukowském, Wildovi nebo Doyleovi. Nevím jak ostatním lidem, ale chlap, který čte knihy, mi přijde naprosto neodolatelný a sexy. Dost na tom ulítávám, více už mi dokáže mozek zamotat a udělat vlhko v oněch místech jen vysoký chlap v uniformě :)

První schůzku jsme měli až po měsíci od té doby, co jsme si začali psát. Neuvěřitelně jsem se těšila, až si o našem velkém společném zájmu popovídám s tímto nadšeným milovníkem literatury osobně. Vsadila bych svoje kalhotky na to, že si budeme v literatuře rozumět.

Den schůzky se blížil a já právě dočítala Balzacovu Maskovanou milenku a byla jsem připravená mu tu knížku věnovat jako dárek, jelikož jsem jí vyhrabala v antíku za 10 Kč. Byl to jeho oblíbený autor, tak jsem nemohla zůstat pozadu, jelikož Gobseck a Eugénie Grandet mi nejspíš nestačí k nějaké hlubší konverzaci. Nechtěla jsem pochopitelně na takového čtenáře zapůsobit jako absolutní laik.

Přišel, působil docela mile, i když mi malinko vadilo rozsáhlé akné, které bylo snad na každém milimetru čtverečním jeho obličeje. Ale co, v mládí jsem také nebyla jiná, nosila jsem sešmajdané džíny, mojí oblíbenou obuví byly adidas superstar a moje čelo také kdysi připomínalo minové pole.

řekla jsem mu, zda nezapadneme do nejbližší kavárny. Znejistěl a pokrčil rameny. Následně navrhl, že bychom se mohli jít projít. Souhlasila jsem s radostí a těšila se z hodinové procházky s příjemnou tématikou k diskuzi. Jako společník mi nezklamal, asi dvě hodiny jsme se procházeli a rozebírali jsme všemožné knihy i autory. Opravdu měl neuvěřitelně načteno. Prozradil mi, že se také snaží prosadit jako spisovatel a má rozepsaný historický román.

Když jsme se vraceli, šli jsme okolo výlohy knihkupectví a zastavili se, abychom se podívali dovnitř. To se asi nemělo stát. Když mi ukázal rukou na knihu, naklonila jsem se k němu blíže. Ehm…to, co se z něj lehce linulo, nebyla vůbec vůně mužného dřevorubce, který právě odložil sekyru, aby mně vzal do svých bicepsů a odnesl v náručí ke krbu ve svém srubu. Byl to fakt celkem nechutný smrad, i když byl cítit jen když se k němu člověk naklonil blíže. Jo. Oder z cigaret a nějaké nechutné kolejní zatuchliny. Úplně jsem si vybavila ten vtip o studentech, kteří se na koleji domlouvají, že budou pěstovat prase. Jeden se ohradí a namítne: „a co ten smrad?" Druhý mu na to řekne „si časem zvykne“….

Rozloučila jsem se po hodině a pospíchala domů.
Týden ticho po pěšině, až mi jednoho krásného dne přišla taková milá sms od mého pana spisovatele.

Milá XX, promiň že píšu takhle pozdě, ale neměl jsem kredit. Jsi úžasná a moc rád se s tebou sejdu.Asi mně pošleš do háje, ale mohl bych tě o něco zároveň poprosit? Půjčila bys mi prosím do pátku 500 Kč?

středa 7. prosince 2011

Izák (35 let)

Praha, údajně 185 cm, bezdětný majitel firmy X - údajně workoholik a puntíčkář,perfekcionista.

S tímto človíčkem jsem se setkala před nějakou dobou, protože měl opravdu velmi kuriózní inzerát, na který jsem zkrátka nemohla neodepsat. Jelikož vyhledávám adrenalin a neobyčejné inzeráty, odepsala jsem na jeho poptávku, že by rád našel ženu, se kterou by letěl do USA a všechno by jí zaplatil. Pochopitelně bych s cizím člověkem necestovala, ale zajímalo mně, kdo se skrývá za záštitou takové nabídky.
Čekala jsem na smluveném místě a místo 185cm vysokého blonďáka přihopkal na schůzku mužíček sotva 170 cm vysoký, blond barva se mu za tu dobu přetransformovala do polovylepíchaných šedin a 35 let mu bylo nejspíš před 15cti lety a od té doby si pravděpodobně zapomněl aktualizovat profil.

„pěkná mladá kobylka,“ přivítal mně a jsem opět čekala brutální zážitek.
No nic, řekla jsem si. Představil se a šli jsme si sednout do nedaleké restaurace. Svými malinkými, těkavými očíčky si prověřoval personál – místo se mu zdálo moc malé, na číšníky luskal a dokonce i syčel (ano, já jsem koukala, zda ten zvuk náhodou nejde z nějakého jiného tělesného otvoru, ale opravdu to byl sykot). Vždy, když něco chtěl, mávnul či syknul na číšníka, ale dožadoval se všeho s takovým pohrdavým výrazem, že jsem se za něj místy styděla. Arogantní chování později vysvětlil tím, že je velký majitel firmy a nebude trpět, když se mu někdo nevěnuje, i když z mého pohledu byla obsluha naprosto v pořádku. Ke všemu měl snad připomínky – pečivo mu museli přinést jiné, fresh juice byl moc kyselý, olej byl moc málo doplněný, salát měl moc zeleného listí. Když vzal popelník, bála jsem se, aby ho nehodil někam do davu a nepřistál by nějaké chudince paní na hlavě. Vytáhnout cigarety by bylo opravdu v tu chvíli harakiri se spoluúčastí – vrazil by mi nejspíš do břicha místo meče steakový nůž.

Po hodinovém monologu o jeho práci, o tom, jak je úspěšný a vznešený, jak má neuvěřitelně peněz a hledá mladou a krásnou ženu, kterou bude rozmazlovat a bude jít kupovat dárky, jsem již začala přemýšlet, co uvařím k večeři a kde asi seženu ten fialový pásek, který jsem viděla na nějakém blogu. Pozorovala jsem jeho malinkaté tělíčko, jeho gesta, jeho nožku přes nožku a ladné pohyby rukou. Jeho jemný hlásek a vyjadřování. Pomyslela jsem si, zda není náhodou gay. To mi přešlo, když mi začal dělat celkem zvrhlé návrhy, že by rád sexuální kamarádku za velice slušných podmínek. Když jsem si představila, jak s tímto pidižvíčkem souložím, udělalo se mi nad kuřecími noky poněkud mdlo. Opravdu nepochopím, jak někteří muži nemají soudnost.

Svůj inzerát odůvodnil tím, že nechce jet sám. Ptala jsem se, zda se mu vážně někdo již ozval. On řekl že ano, že už byl na třech schůzkách. První paní byla odbarvená cikánka s obrovskými stehny, druhá byla stejný případ jako on – nejspíš si zapomněla také aktualizovat věk na profilu, avšak minimálně o 20 let. Třetí jsem byla já a nějaké profesionální prostitutky. Výtečné :)

Závěr mojí schůzky? Starou fotku mi odůvodnil tím, že si nehraje na vzhled a hodlá oslňovat jinými kvalitami, než svým vzhledem. Při této větě nenápadně vytáhl opět peněženku a s mrknutím oka s ní zatřásl. To už jsem opravdu nemohla udržet smích a vyprskla. On se na mně velice zle podíval a zeptal se mi, co je na tom všem k smíchu. Já jsem se opravdu neudržela a jedovatě jsem řekla „k smíchu je spropitné 12 Kč z útraty 738 Kč, pane podnikateli“

Myslím, že tihle Baronprášilové se vyskytují na seznamkách v opravdu hojném počtu.

neděle 4. prosince 2011

I am sexy and I know it

Napřed se naladíme velmi tématickou písničkou, poté se soustředíme na následující řádky pod videem :)



Na seznamce se najdou i sexy páníčkové, číhající na svoje hot paničky :)
Enjoy :)

"Ta holka za mnou je Simona Krainová, fakt :)"

Tak tady pro vás mám, kamarádíčkové, jednu mocinky moc čupráckou fotenku před odchodem s mojí pusinkou bárbínkou na akcičku. Moje nové kalhotenky a trenýrky, co jsem dostal jako dáreCZEk od své láFky kterou mooocinky moooc lafkuju. Muuuuck Al, peace. Aloha

To prádlo je mý mámy

Takhle stát učili mojí ségru ve škole pro mladé modelky, tak jsem se snažil nastavit dle jejich rad :)

Tygr v kleci, nebo také taška na šaška. Nebo snad chýše na měkkýše?:)))

na ubytovně nuda, Voloďa s Ratmirem si půjčili od Oksany foťák a fotili jsme se. Tochu piju a hraju karty, ale bicáky mám ukázkové. Ve fabrice se za mnou otáčí každá :)

Pojď na mojí hruď a chvíli tam buď :)


du hast den schönsten Arsch der Welt... Ja, das ist mein Arschloch :D


a na závěr troška krásy, když už jsem dnes opět ostrá. Tahle fotka je opravdu velmi přitažlivá, včetně celého pána :)

středa 30. listopadu 2011

Marcel (36)

Marcel 36 – vážný vztah, jedno dítě, mladě působící, pěkné fotky. Velmi prestižní zaměstnání.

Na tohoto lamače dívčích srdcí jsem narazila na serveru Seznamka.cz. Vypadal pohledně, byl vysoký, uměl zalichotit ženě a já jsem se na toto setkání docela těšila, že bych konečně na seznamce vylovila mezi pískem kus zlata?

Sešli jsme se v kavárně a já na něm mohla oči nechat. Vypadal tak na 26, opálený, vysoký, vysportovaný… zkrátka už mi začala varovně blikat v hlavě červená žárovka se signálem „zpomal“. Popovídali jsme si hodinu, poté musel odjet na meeting. Když jsem šla domů, mojí palici začala pomalu pomotávat chemie a já si opět představovala celou kamasútru s námi v hlavních rolích.

Napsal mi však druhý den a sešli jsme se. Domluvili jsme se, že půjdeme někdy večer na večeři a do víru velkoměsta. Celkem jsem se i těšila, a to je vážně co říci. Těšila jsem se jinak, než na to, jakou historku zase pro vás ulovím. Vzala jsem si snad dvojité stahovací body, abych svojí pneumatiku paralelně rozprostřela po celém těle a výstřih, který jinak nenosím (protože miluji pečivo a pak ty drobky lovím po celé podprsence. A hlavně je to u nás v práci jako červený hadr na býka....)
Navoněla jsem se francouzským parfémem, zkontrolovala výsledný stav v zrcadle a vyrazila jsem.

Vyzvedl mně, vypadal moc elegantně a pochválil mi moje oblečení. Nevybral zrovna nejlevnější restauraci. Následně po usednutí ke stolu jsem si připadala jako falešná servírka, která ostatním hostům přišla potají vybrat obsah kabelek a kapes.

Večer se povedl, avšak mi nemile překvapilo, že do mě podezřele lil jednu skleničku vína za druhou. Sice jsem jí po chvíli měla trochu jako z praku, ale stále jsem si zachovala důstojnost a vnímala. On byl střízlivý. Nechala jsem se jím odvézt před dům, i když naléhal na jiných záměrech. Ještě chvíli jsem seděli v autě, naštěstí opravdu před mými vraty. Začalo to dotyky, poté polibky. Když už se jeho ruce přibližovali tam, kam nemají, stopla jsem to. jaké bylo moje nemilé překvapení, když mých gest nereagoval - nechtělo se mu a rukou mínil pořád pokračovat dál. Vypadalo to, že budu muset použít sílu, kterou jsem následně využila, vrazila jsem mu a vyskočila z auta. Naštěstí jsme stáli před mým domem, takže jsem byla okamžitě za brankou. Najednou zasvištěly pneumatiky a týpek se vyřítil do tmy (nebo do nejbližšího erotického podniku???)
"Takový pěkný chlap a má zapotřebí takové věci," pomyslela jsem si v koupelně, vypustila špeky ze stahovacího prádla a šla si dát horkou sprchu.

O dva měsíce později:
Na brigádě potkám krásnou, inteligentní holku. při detailnějším rozodvoru se mi rozpodívá, že má nového přítele. Teda že nejspíš už měla nového přítele, teď jim to spolu nějak neklape, protože se s ním po měsíci chození vyspala a on je od té doby jako kdyby se naprosto změnil a začal jí ignorovat.
Povídáme si o něm blíže a najednou mi vše začíná zapadat, protože ho údajně poznala také na seznamce.
Z mého pana dokonalého se vyklube opravdu velmi zvláštní seznamková anomálie, která to roztáčí s několika holkami, hraje jim na city a s vidinou vážného vztahu a galantního chování se je snaží dostat do postele. V tomto případě bych měla raději možná vyvěsit fotku do rámečku pod nápis WANTED, ale mám takový dojem, že se o to postará brzo někdo jiný :)

pondělí 28. listopadu 2011

Otrok (42)

"sexualni otrok nabizi sve sluzby zene paru i muzi udelam uplne cokoliv pro vase uspokojeni muzu byt i uklidovy otrok udelam jakoukoliv praci nahy je mi 28 let sportovni postava jsem z vysociny muzu byt i vas toaletni otrok a muzu byt v holcicim obleceni"

tohle asi NO COMMENT :D

pátek 25. listopadu 2011

Jáchym (28)

Automechanik, rozvedený, dítě. Je sám, miluje seriál Sex ve městě(!!!) a jak jsem zjistila - dámskou obuv.


Tento muž mi neustále na seznamce bombardoval profil zprávičkami. Denně mi od něj chodily zvláštní vzkazy, až jsem se odhodlala a jednoho krásného večera při absenci jiné zájmové činnosti odepsala. Několik dní jsme si psali o všem možném, celkem klasické věci o jeho práci, o Wanklu v mazdách, o DOHC, o sekvenčních převodovkách a o rozměrech pneumatik na jeepa Wranglera. Poté mne oslovil, zda bych se s nim nesešla. Neměla jsem moc zájem. Až na motor v jeho Alfě romeo mi nezaujal ničím specifickým. Jednoho dne jsem přišla domů a jelikož jsem opět neměla do čeho píchnout (myšleno jako fráze), rozhodla jsem se s ním tedy domluvit si schůzku.

Během našich dopisů jsem si všimla, že se mi několikrát ptal na délku mých nohou a rozměrů bot. Zda nosím lodičky na podpatku, zda si lakuji na nohou nehty. Říkám si – každý jsme nějaký. Vzpomněla jsem si na vyprávění mé známé, která se nám u kafíčka svěřila, že její manžel se neudělá bez toho, aniž by měla v posteli lodičky a když jí olizuje podpatek, může puknout blahem. Avšak u cizího chlapa mi to, dámy dáte za pravdu, připadalo jaksi nepřitažlivé.

Před schůzkou mne poprosil, abych mu poslala fotky svých nohou v lodičkách, že by si to moc přál. Pochopitelně jsem odmítla. Stačí mi obecná představa, kolik lidí si nad mými fotkami asi s radostí zamasturbovalo. Vážně jsem zvažovala o uzavření celé záležitosti a také jsem to udělala. Jednoduše jsem schůzku zrušila.

Tato story bude mít velmi krátký závěr – po týdnu od zrušené schůzky mi dotyčný napsal vzkaz: „Chápu že se nechceš sejít, ale když ti pošlu pětistovku, můžeš mi prosím poslat v krabici dva páry svých starých obnošených bot?“

Pětikilo dobrý, ale já mám všech svých cca 50 párů bot ráda. Měla jsem mu poslat tátovy pracovní fusekle po celodenní šichtě :D

středa 23. listopadu 2011

Já a moje superkára

Ano, řeč je o autíčku, se kterým se hoši velmi rádi fotí.
Je jich na seznamkách plno...jen tak si jdou, jdou, nebo vystoupí z tramvaje..vidí luxusní auto, šup fotečku a honem rychle na seznamku :)
Copak asi říkají tyhle autofotečky? Boyové, focení vedle aut, nastavení v pozici "yes bejby, pokud budeš hodná, svezu tě", copak nám chcete asi sdělit?

Nevím, každopádně zde jsou některé příklady, které si Královna opět náhodně vzala na paškál :)

za dvacku, povozím tě na klacku...nebo teda spíš v kabriu :)

Nech booouka žít, ale mně nech, abych ti pořádně protáhl krovky :)

Pán není troškař, vozí si zadeček v Hummeru :) To asi netuší, že ho trumfne kolega níže :)

Copak to tu milí muži máme, téééda vy to auto máte tak krásně vyleštěné, nablýskané, jako z Tuzexu. nebo jak ze salónu?:)))))



To koukáte kočky na mojí káru,co :) Nelekejte se toho plotu ani toho štěrku, to není autobazar, to je moje dvouhektarové parkoviště na dvoře u mé supervily

Z našich dvou Hummerů je tento pán naprostý vítěz a může nám nabídnout bezkonkurenční svezení :) Teď už jen šampáňo, pytel koksu, oholit porost, nasadit minisukni a jede se na pááááárty

Tenhle klučina to naprosto vyhrál na plné čáře. Holky, dokonce si můžete vybrat, které autíčko bude vaše. Levé nebo pravé?:)

Poslední fotka to naplno vyhrála. Nemá čtyři kola, ale pyšní se jachtou. Holky, nebuďte hloupé, hrrr na něj :)

pondělí 21. listopadu 2011

Radim (32)

Domluva po internetu. Hned ten den se nechal zlámat na rande. Dle popisu na seznamce je mnohonásobný úspěšný zahraniční podnikatel, mezi jeho zájmy patří kiteboarding v exotických krajích, jachting, vzdělávání se. Fotky měl tři, všechny z jednoho úhlu. Přiletěl údajně před dvěma dny z USA a nyní je v Plzni u příbuzných. Říkala jsem si, že to bude asi velmi náročný muž, ale něco mi říkalo, že se na tomto rande opravdu moc dobře pobavím.

Před restauraci v Plaze dorazil zavčas velmi sebejistou chůzí dlouhán, okamžitě si mně sebevědomě přitáhl a vlepil mi pusu, kdybych neuhnula a nevytrhla se mu, asi by mi nacpal jazyk do krku. Ne děkuji. Takhle sebejistého chlapa jsem opravdu nečekala.
Prohlédla jsem si ho od hlavy k patě, pana velepodnikatele. Lesklá černá péřová bunda Kenvelo, dlouhé (ale snad nejdelší, co jsem viděla) boty do špičky (při velikosti asi 50) a…. co mi upoutalo hlavně, byly velmi úzké džíny, které obtahovaly opravdu zřetelně jeho mužství. Představila jsem si, co by s jeho uvězněným chudinkou udělalo to, kdybych si před nim svlékla tričko a začala si před ním olizovat jednu bradavku. (moje erotické představy jsou nejspíš blog sám o sobě :D:D) Snažil by se chvíli prodrat v tom stísněném prostrou, nicméně by to po chvíli nejspíš vzdal a opět by se scvrkul do své původní podoby.

Sedli jsme si s panem úžasným a bohatým a začali si povídat. Na stůl vytáhl peněženku Prada a když se protáhl, zalesk se mu opasek Armani. Jelikož jsem magor do hadrů, nebylo pro mě těžké poznat padělky. Zeptala jsem se ho, zda si to koupil v USA, načež se mi dostala odpověď že ne, na Rozvadově, protože tak drahé věci si přece originály kupovat nebude. UFFF :D:D

Kdybych nebyla bývala tušila, že na panu podnikateli něco nehraje, tak bych si v jeho společnosti nejspíš připadala jako negramotná cikánka se psem a klacíkem, se kterým se každou neděli ráno přehrabuje v popelnicích. Jeho tři vysokoškolské tituly (jeden MBA a jeden za studií v USA) jsou opravdu v jeho 32 letech úctyhodné, ještě k tomu stihl vystudovat FAV na ZČU :).

Když jsme se dostali k jeho zálibám, vyprávěl mi, jak miluje kiteboarding. Nevěděla jsem co to je, a to jsem pochopitelně mužovi otevřela pole pro to, aby mi to tak kráásně vysvětlil, že je to snowboarding na písku. Doteď jsem to nějak nepochopila, prý se kituje na Sahaře apod.., jezdí se na prkně, taženém například lodí či autem. V tomto odstavci bych zmínila to, že když jsem se ho po dvou hodinách zeptala, zda má rád zimní sporty a zda by nechtěl na snowboard, řekl že na prkně nikdy nestál :))))
To už se ďábel ve mně začal rýsovat na povrch zemský a já si ho začala dobírat. Tento člověk je asi opravdu nějak duševně nemocný, ale každou svojí lež si umí nějakým způsobem omluvit a zamluvit, když mu jde do tuhého, obrátí celkem nenápadně téma. Bravo :)

Když už mi několikrát povídal o svém majetku v USA, o svém strýci ve firmě v Texasu, o svém velkém domě v Praze, navrhla jsem, zda nepůjdeme jinam. Účet byl 287Kč, zaplatil a nechal si vrátit do koruny. Zde je opět vidět pravda v jeho vyprávění o USA, protože tam se musí servírce nechat minimálně 10% TIP. Jelikož je neuvěřitelně majetný, zeptala jsem se ho, zda by mu vyhovovala restaurace Potrefená husa. Polknul knedlík v krku a přikývnul. Vyšli jsme ven, čekala jsem, že pojedeme jeho éčkovým mercedesem, o kterém mi vyprávěl, jak je z něj nadšený. Všimla jsem si, jak nenápadně prohrabuje kapsu a žmoulá v ruce klíček. Díky mým kamarádům autařům jsem poznala, že tento klíč je od eskorta z roku cca 1993. Ještě jednou jsem se ho zeptala, zda je opravdu si jistý, že chce do Husy. Odpověděl ano a řekl, že by se rád prošel. Chytrý chlapec :D:D možná ten jeden diplom bych mu i uvěřila.

V Huse se nic zvláštního nestalo. Dali jsme si červené víno, opět jsem poslouchala řeči, u kterých jsem se musela smát. Tentokrát jsem zvolila praktiku masáže ega. Za vším jsem mu říkala, jak je chytrý,šikovný, úžasný a jak se o něj ženský musí prát. Bylo vidět, jak blahem roste  Jsem mrcha a shniju v pekle.

Nadešel čas placení. Servírka přinesla účet. 1372 Kč. Pan podnikatel ani nevěděl, že se má na ten talířek položit obnos a neříkat servírce rovnou, na kolik zaokrouhlí. Servírka musí vrátit celou částku a host si přeci pak vezme to, co si chce vzít a spropitné nechá na stole. On to nevěděl. A co následovalo potom, to jsem myslela, že mi někdo nalil studený kýbl na hlavu. Řekl 1380!!!! To už jsem se zvedla, šla jsem za servírkou, položila jí na stůl stovku a rozloučila jsem se s ním se slovy – „napřed se nauč dávat spropitné, potom teprve můžeš nalhávat všechno ostatní.“


Odešla jsem.

neděle 20. listopadu 2011

Typologie osobnosti muže na seznamce

Tichošlápek – člověk nejpravděpodobněji analytického typu. Pracuje v IT, dokáže si s vámi psát o všem dlouhé odstavce, povídáte si s ním o všem. Otálí však se schůzkou. Když ho teda už dokopete na osobní setkání, celou dobu sedí, vyluzuje zvuky typu hm, jo a podobné. Nejčastěji kouká do země, klepe si nohou, kouše si nehty a nervózně klepe prsty do stolu a ani jednou se vám nepodívá do očí. Po rande Vám však ihned napíše dlouhý email s tím, jak jste se mu líbila a jak by si s Vámi pořád rád psal (nebo jak by Vám naprogramoval aplikaci do mapy.cz jen pro Vás).

Voyeur – tichý přítel. Něco jako paní Columbová - taky o ní všichni víme, ale nikdo jí nikdy v seriálu neviděl. Kouká na Váš profil 10x za den a když mu napíšete o foto, neodpoví. Další den je opět x návštěv v průběhu dne. Co asi nad vašimi fotkami může tak dělat???

Seznamkový úchyl – zdroj všech nechutností, které vám chodí do mailu, rád by vám vylízal zadeček, pocákal obličej a udělal Vám to tvrdě jako chlap a vy budete kvičet blahem pod tíhou jeho údu. Po odeslání příspěvku půjde dát mamince dobrou noc a vyzvednout si na hromádce vyžehlené košile a vyprané slipy.

Donchuan – ano, vypracované svaly, fotky do půli těla, nejlépe v póze, kde vyniká jeho stedoidový bicák z pilulek, které mu sehnal trenér Jožka ve fitku. Obtažené hadříky, nejlépe tak aby obepínaly svalíky a šulínka, světlé barvičky, cool brýličky, sexy účes. Zásadně brutální požadavky na přítelkyni. Po setkání můžete akorát prohlásit „prázdná hlava, velké svaly, yooou to je parazit mezi námi :D:D (tex písně Nácek od Divokého západu)

Manažer – má přesné požadavky, jedná na přímo a bez emocí. Jeho dopisy Vám jsou vzorem korespondence pro obchodní partnery. Striktně se vyvarovává citových zabarvení a jakýchkoliv spontánních věcí. Má nalajnovaný život, kurzy business english, vysokou školu, pohádkový plat….. ale co na plat ten plat, když si na večeři s ním připadáte jako na business meetingu a při placení vytáhne diář a jeho další volný večer je za měsíc.

Honič ega – zdá se jako normální člověk, který se Vás během konverzace snaží všemi možnými způsoby setřít a ukázat převahu. Nedoporučuji pro další kontakt, pravděpodobně s Vámi nejspíš ani na schůzku nepůjde, vyhovuje mu si nahánět ego po netu :)))

Borec napichovač – v soukromé zprávě Vám posílá fotky svého ptáka ze všech úhlů, lanaří na sexuální hrátky (v seznamkové hantýrce se tomu říká „reálek“ :))). K Vánocům Vám pošle jako PFku svého šulína obtočeného Vánočním řetězem. S věnováním.

Pan Božský – když kouknete na jeho profil, řeknete si „ach, toho bych moc chtěla“. Jenže tohle si ve stejné chvíli řekne i dalších deset holek. Tento úkaz dokonalosti má pohádkový plat, nádherné tělo, skvělé vzdělání a také …. skvělý fanklub a ví, že si může vybírat.. Pokud nemáte nohy jako Heidi Klum, postavu jako Kate Moss, obličej jako Angelina Jolie, povahu Matky Terezy a inteligenci Billa Gatese, nemáte šanci se probojovat ani na osobní schůzku. Výběrové řízení je bohužel velmi náročné.

přírodní muž s rybou...

copak nám, pánové, chcete sdělit fotečkou s rybičkou?

"podívej co jsem pro tebe ulovil v rybníčku...ulovím si jednou i tebe"
"jsem velký rybář a nebudeš se mnou trpět hlady, o vše se postarám"
"jsem silný a statný, podívejte, co jsem vylovil z hlubin!"
"ulovím si i tebe, holka...přitáhnu si tě na háčku na svojí VELKOU návnadu.."
"z této fotky máš, holka, pochopit, že čím větší, tím lepší. U mně si tím můžeš být jista"

Nene, fotky s rybou nejsou sexy :)

PS:ale pořád lepší náruživý vášnivý rybář kapříků, sumečků, štiček apod., než SEXY pózy a drahá auta, na která jste narazili cestou z továrny a o které se opíráte s popisem fotky "můj miláček" :)






sobota 19. listopadu 2011

Adam (28)

Adam, 35 let, TOP manažer - hledá na seznamce kamarádku na intelektuálnější debaty. Tato sálodlouhá odpověď se mi dostala po mé poptávce, zda inzerát platí a zda opravdu nemá jiné úmysly než kamarádské.


Ahoj XXX,

velice děkuji za Tvou přímou odpověď. Hned zpočátku Tě mohu ujistit, že vztah opravdu nehledám. Mám přítelkyni. Ačkoli je to mezi námi všelijaké, momentálně máme opět krizovou fázi, velice si jí vážím a nemám žádné postraní úmysly.

Hledám kamarádku, se kterou bych si mohl v klidu popovídat v příjemném prostředí nebo někam vyrazit. Možno v budoucnu naplánovat i nějaké cestování, pokud budeme mít oba zájem. Co se týče cestování, vyrážím jednou za dva roky se svými dobrými přáteli za něčím větším a dobrodružnějším, obvykle na celý měsíc. Je to vždy skupina 4 kluků. Pak samozřejmě vyrážím s přítelkyní, ale některé mé budoucí plány odmítla, a proto se snažím najít mezi kamarády potenciálního zájemce o cestování.

Možná bude pro mne problém nalézt pravidelně 2 dny v týdnu v mém kalendáři. Raději bych se domluvil na jeden den a v rámci možností něco po domluvě přidal. Tento víkend jsem na jihu Čech na návštěvě u rodičů. Nadcházející týden očekávám v pondělí a úterý vyšší pracovní nasazení a musím se připravit. Středa 23.11. zatím vypadá volně, takže zde je možnost něco podniknout. Čtvrtek a pátek jsem bohužel v Praze na školení. No a následující sobota a neděle se zatím nevyvrbila, takže zatím nedokážu říci, ale možná to půjde. To je alespoň krátký průřez mých současných možností.

Zprvu bych si rád popovídal, a pokud nalezneme společnou řeč a zájmy, bude další domluva snadná :-) Jinak moje letní aktivity jsou turistika, příroda, kolo, cestování kamkoli, třeba vyjížďka na hrad nebo zámek. Hrával jsem baseball, volleyball, tenis, ping-pong a frisbee, které občas zopakuji, ale je to na hodně amatérské úrovni. Zimní aktivity jsou obvykle fitness, popovídání v restauraci, vzdělávání, kino, vaření, už dlouho jsem nebyl například v muzeu a na kulečníku. Jinak docela sranda je i bobování na sněhu, divila by ses jak super je vyblbnout se jako dítě :-) Ano a samozřejmě plesová sezóna, kterou spíše vyhrazuji pro přítelkyni. Nicméně teď mi odmítla přijet ve ČT 1.12. na Slavnostní ples ekonomů, i když chápu, že je to nevhodně umístěné uprostřed týdne.

Rád bych se dozvěděl něco o Tvých zájmech a co z toho máš nejraději kupříkladu.


Přeji Ti hezký víkend

YYY

pátek 18. listopadu 2011

Roman (35)

Roman (35) celkem obyčejný kluk, žijící na vesnici, manažer, milý do telefonu, hledá vážný vztah.

S tímto klučinou jsem si psala jako první, takže můj první zážitek ze seznamky je opravdu velmi pozoruhodný. Chtěl vážný vztah, líbilo se mi jeho kultivované vystupování, dohodli jsme se, ŽE SI NEZÁVAZNĚ POPOVÍDÁME U VEČEŘE. Na seznamce měl pouze jednu fotku, kde vypadal celkem normálně. Psal, že ho opustila přítelkyně. To je něco pro mě, řekla jsem si, že ho zkusím. Rozhodli jsme se, že si půjdeme popovídat. Vybral místo, vyzvedl mne.

Zklamání jeho vzhledu jsem celkem dobře skryla. Objevil se zavalitý 196 cm muž s pleškou a s ptačím nosem, úzkou holubí pusinkou. Černý dlouhý kabát alá batman mu obtahoval pasovou pneumatiku, narvanou do poměrně těsného obleku. „á, pán je ze staré školy“, řekla jsem si a nastoupila jsem do focusu v kombíku. Celou dobu mluvil velmi spisovně a slušně. Na rande prý chodí zásadně v obleku a s růží, mně jí bohužel zapomněl koupit, ale ať se nezlobím, prý mi tu večeři jako kompenzaci zaplatí :)))

Sedneme si, pomůže mi z kabátu. Líbí se mi to, mám na sobě zajímavé šaty a kdybych již tehdy věděla, že svoje příběhy jednou sepíšu, vzala bych si s sebou diktafon. Pán mluvil slovy „zajisté, ovšemže, jistěže," spisovný slovník mi nevadí, ale strojený a kýčovitý projev, jakým on působil, mi přímo trhal uši. Nicméně povídali jsme si o politice, o knihách a jeho práci. Tehdy jsem dostudovávala vysokou, ptal se mně na státnice. Dokonce jsem u něj zaznamenala pokus o vtip. Ale to jsem se nejspíš přeslechla. Na konci večera jsem po jídle vytáhla svojí slim cigaretu. Kdybych věděla co bude následovat, asi bych ten celý balíček raději vzala, nastrkala si ho do pusy a snědla.

Podíval se na mně naprosto zvráceným pohledem, až jsem z toho měla husí kůži a zeptal se mně klasickou otázkou, co slýchám všude „ty kouříš?to nemyslíš vážně“. A bylo to. Cigaretu jsem schovala, ale připadala jsem si jako kdyby mi někdo pusu zapnul na zip a ruce přivázal za stůl. Svoboda tatam.

Vysadil mně doma, poděkoval a naštěstí nechtěl pusu na rozloučenou, kterou zásadně nedávám a podávám pouze ruku. Vzhledem k intenzitě setkání, které jsem iniciovala, bych už musela ležet na JIPce s pásovým oparem po celém těle, v horším případě jsem si mohla už přihřívat místečko vedle mé nebožky babičky z tátovy strany.
Odličuji se v koupelně, svlékám si šaty. Najednou mi zazvoní telefon. Volá ON, po půl hodině.

„Ahoj XXX, volám ti, abychom tedy spolu zrekapitulovali naší první schůzku“

(vypadl mi z ruky odličovací tamponek a pískla jsem do telefonu pouze „jo, nevoláš nevhod, myslím že mám čas )

„Rád bych abychom si probrali nyní jak kdo na koho působil. Z dovolením bych začal.
Jsi velmi inteligentní, krásná a příjemná dívka. Nicméně jsi velmi mladá a jako budoucí matku svých dětí tě bohužel nevidím. Vypadáš na to, že ještě nechceš zakládat rodinu. Kouření je další věc, která mi na tobě vadí a nedokážu to přežít…“

Upadl mi z rukou tentokrát kartáček na zuby a zamumlala jsem z naprostého šoku něco jako „ehmbhhhhh“

Zakončení jeho telefonátu však mělo efekt, že pokud bych se nemohla v koupelně bývala opřít, asi by to se mnou opravdu seklo.

„ale jelikož jsi opravdu inteligentní a zřejmě potřebuješ chlapa, rozhodl jsem se, že ti dám ještě jednu šanci. Pozvu tě do kina, proto jsem pro nás zamluvil na středu v 20:00 dva lístky na NĚJAKÝ film. Vyzvednu tě půl hodiny před domem, jako dnes.“

„………..no,to radši asi ani ne.“ Vylezlo ze mě, položila jsem telefon a vážně přemýšlela nad svým sebevědomím…

Začátek, aneb proč jsem se rozhodla psát.

Jednoduše. Některé příběhy jsou opravdu unikátní a všechny mé kamarádky jsou již mou historií ze seznamek poctěny. Mám potřebu se o tyhle střípky drobných příběhů podělit i s dalšími lidmi. Budu zde uvádět fiktivní jména, na nikoho nebudu dávat odkazy ani nebudu uveřejňovat fotografie. Pro lepší představu však uvedu skutečný věk muže.

Tyto zkušenosti jsou sbírány díky dvouleté "praxi" v oblasti internetového seznamování. Ze začátku to pro mně bylo smutné zjištění, že jsem nejspíš odkázaná na seznamku, avšak zanedlouho jsem se ponořila statečně do hlubin a tajemství on-line mužů, až se mi internetové seznamování stalo něco jako adrenalinovým sportem či honbou za další extrémní skutečností. Chtěla jsem více a více poznávat tyto zvláštní lidi a mít v kapse další prazvláštní příběhy. Výsledkem mé studie je tento blog, kde budu dávat den po dni příběh s jedním mužem.

Setkala jsem se s desítkami mužů, prožila desítky příběhů a absolvovala neskutečný kofeionový maraton. Vše bylo však motivací pro tyto řádky. Ano, mám vám co nabídnout.

Je mi 26 let, počítám se za průměrně inteligentní a celkem příjemného vzhledu. Udržím konverzaci, jsem společenská a mám vysokou školu. S těmito kritérii jsem si založila profil a nabídla svojí kůži na trhu.

Takže, začínáme :) pro začátek to nejlepší :)