Počet zobrazení stránky

čtvrtek 20. září 2012

příběh s Happyendem II


Během své seznamkové kariéry jsem se sešla, troufám si říct, se čtyřiceti muži. Byli mezi nimi takoví, kteří se po výměně fotek už neozvali a takoví, se kterými se mi skvěle psalo,ale při osobním setkání jsme si neměli co říct. Byla i nějaká rande naslepo, přetrpěná rande s někým, kdo se mi vůbec nelíbil a rande s těmi, kteří dávali falešné naděje. Mnozí lhali, váhali, čekali kdo ví na co, seznamovali se pro zábavu nebo aby zabili čas. Někteří mi dokonce odpovídali na úplně každý inzerát naprosto stejným textem, i když jsem z legrace napsala, že se chci vdávat a hledám ženicha. Někteří mi psali básně. Narazila jsem i na ty, kteří mě milovali po pátém e-mailu, protože údajně vyzařuji pozitivní energii, a když jsem je odmítla, byli do hloubi duše uražení a nadávali mi. Některé moje eskapády skončily hned, s některými případy jsem randila měsíc nebo i víc, než jsem zjistila, že hlavním tématem, které nás spojuje dohromady, je sex. Takto jsem chodila s elektrikářem, který mi zatvrzele odmítal přestat povídat o svých bývalkách; s o 20 let starším podnikatelem, který žil v naprosto jiném světě, protože mladý už kdysi byl a nehodlal se k tomu vracet; nebo jsem si dlouhý čas jen tak povídala s klukem, který se o mě zajímal především proto, že mu to doma neklapalo s přítelkyní a potřeboval jí nějak ukázat, že ho nemá jistého.

Občas mě napadalo, že nerozumím mentalitě českých mužů a potřebuji tedy jedině cizince, že jsem asi nějaká divná, když se ke mně nikdo nehodí, že zůstanu do smrti sama, že nikdy nebudu mít děti a nikdy se neseznámím s chlapem podle svých představ, protože v práci potkávám pořád ten samý okruh lidí a na seznamky se prostě vykašlu. Asi někdy v té době jsem pochopila, že se mi sice líbí tmavovlasí muži, kteří vypadají jako vystřižení z časopisu, že mi imponuje, když mají skvělou práci, (opět) auto a vlastní byt, ale nemůžu je mít, protože si s žádným z nich nemám co říct a nevyhovují mi po duševní stránce. Rozhodně jsem nehodlala dopadnout jako moje bývalá kamarádka, která si vzala východňára (dodnes nechápu, jak se jí to stalo) jen proto, aby už konečně byla vdaná a proto, že je hezký. To,že jí vpálil, že je nemožná v posteli, určoval jí, co si má ráno obléknout a zakazoval jí nosit výstřihy, jí zřejmě nevadilo, hlavně že jí konečně navlékl na prst kýžený diamant.

A tak jsem udělala poslední pokus. Napsala jsem klasický inzerát ve smyslu hledám toho a toho, jsem taková a onaká, a poprvé připojila větu, že mi nevadí chlap s dětmi. Hned první odpověď byla od sympaťáka, který mě pozval na výlet na moje oblíbené místo, strávili jsme spolu příjemný den, stále si bylo o čem povídat, byl milý a pozorný, měl rozumný náhled na svět, líbily se nám stejné věci... Hodně dlouho jsem váhala, jestli do takového vztahu, kde budu figurovat až za dvěma caparty, jít.

Letos na podzim to bude rok, co jsem odešla z města na vesnici. Každý den, pravidelně ve čtyři hodiny odpoledne, vyzuju podpatky, stáhnu vlasy do uzlu, svléknu bílé kalhoty, nasadím rukavice a jdu dobrovolně odplevelovat záhony, sekat trávu, krmit ryby v zahradním jezírku, trhat broskve nebo péct dort na oslavu šestých narozenin „naší“ holky.

Štěstí může čekat úplně někde jinde, než ho čekáte vy. Stojí za to, aspoň pro jednou, slevit ze svých nalinkovaných nároků a jít na rande s někým, o koho byste normálně třeba nezavadili pohledem jen kvůli tomu, že má děti, špatnou barvu vlasů, je moc malý nebo moc vysoký, málo opálený nebo nosí divnou značku šatů a nemá vysokoškolský titul.



Tento poslední odstavec patří hlavně a především Kolíkovi. Vyzývám ho tímto, aby vzal na rande normální holku, průměrně hezkou, ale něčím zajímavou, bez titulu, obyčejnou středoškolačku s dobrým zaměstnáním, která se dokáže sama uživit a nepůjde jí tak o jeho peníze a drahou večeři. Aby ji vzal někam, kde se nebude cítit jak sociální případ, oblékl si džíny a košili, nebral si sako, a šel s ní třeba na procházku do podzimního parku, koupil jí limonádu a pečené kaštany a povídal jí o tom, jak ráno snídá vdolky s povidlím. Můžeš to brát jako další pokus S bohatou právničkou nebo doktorkou šťastný nebudeš, protože je to pravděpodobně stejná sorta člověka, jako jsi Ty. V každém vztahu musí fungovat zákon rovnováhy, a to u dvou stejně „silných“ lidí jaksi nejde, když se nemáte čím doplňovat.

Alice

neděle 9. září 2012

Dost zvláštní rande

Moje třetí schůzka na seznamce byla taková, že jsem nechápal, co to ta holka z pusy vypouští. Před schůzkou jsme si psali tak 2 týdny přes icq. Zdála se být v pohodě a nic nenasvědčovalo tomu, že mě bude čekat totální ledová sprcha. Byla první, která souhlasila ihned se schůzkou a nevymlouvala se, že nemá čas nebo ji do toho něco vlezlo...
Vydal jsem se tedy ráno na cestu. Dali jsme si sraz na vlakovém nádraží, jelikož jsem v tom místě nikdy v životě nebyl. Vystoupil jsem a ihned jsem podle cedulek šel ven. Vešel jsem do vestibulu a ona nikde, tak jsem pokračoval ven. Tam jsem ji také neviděl, ale po chvíli se zleva ke mě začala blížit holka se psem. Vůbec jsem ji z dálky nepoznal, jelikož měla vždy na fotkách rozpuštěně vlasy a v reálu je měla v drdolu. Jinak vypadala stejně jako na fotkách, tak jsem byl vklidu. Vydali jsem se k jejímu bydlišti, jelikož musela dát psa po vyvenčení domů. Zdála se mi nějaká moc unavená, tak jsem se jí zeptal proč? A ona: ,,V noci jsem byla v bytě na oslavě od kamarádky a přišla dom v 6 a spala jsem jenom hodinku. Ještě k tomu pila až do 5, tak měla v sobě minimálně 1 promili ne-li více. Prý chtěla jet domů už o půlnoci, ale kámošky ji nepustili... Sem ji řekl, že není normální. To jsme se měli sejít raději jindy. Ona na to: ,,Nevadí, se stane, ty to strašně moc řešíš...'' Už po takovém zjištění by ji většina synku dala košem, ale já ji dal ještě šanci...Tak jsme došli po půl hodině k ní domů.
Po chvíli čekání jsme se vydali na procházku do lesa. V duchu jsem váhal, jestli tam jít kvůli bezpečnosti, ale tak šel jsem. Opět jsme fajně klábosili, jenže... Jakmile jsme z lesa vyšli, tak mi začala vykládat, že na tom místě před pár dny znásilnil nějaký chlap její kámošku. Dost mi to do detailu vykládala a já jen na ní čumel, co to kecá. To už jsem si začal v duchu ťukat na čelo. Jsem ji řekl, že si za to kámoška může sama. Přece není normální si dát schůzku v 20 letech se čtyřicátníkem a jít s ním na okraj města k lesu. Za to si podle mě mohla holka sama. Ona se divila, že o tom vůbec nevím ze zpráv. Já ji odvětil, že se na zprávy v tv už 2 roky nedívám, tomu se taky divila.
Po chvíli ji začal zvonit mobil. Volala si s kámoškou tak 15 minut a samozřejmě s ní probírala i mě. Já stál vedle ní a nudil se, což ji očividně nedošlo. Pak mi začala vykládat o bývalém posledním příteli, s kterým jsme se dokonce později potkali. Stěžovala si, že s ním otěhotněla a musela jít na potrat a že nechce, abych na ní tlačel se sexem. V duchu jsem si řekl, k čemu už řeší na první schůzce sex, bože s kým to už tak dlouho jsem. Rozešla se s ním kvůli toho, že byla týden v lázních po tom potratu a on tam za ní ani jednou nebyl. Ten týden si dělal doma párty a zval tam i holky. A jako bonus ho ještě k tomu za ten týden přestala milovat, tak to byl také jeden z důvodů, proč jej odkopla. Po pár minutách jsme se s dotyčným bývalým setkali. Varovala mě, že mu mám potvrdit, že jsem jen přátelé, jinak se prý se mnou popere. Jak jsem ho viděl, tak bych mu dal pěknou nakládačku, kdyby si na mě zkusil sáhnout. Byl štíhlý až moc, vlasy neučesané a neoholený. Divil jsem se s kým to přede mnou byla a že se s takovým individuem vůbec zahazovala. Delší dobu tam s  ním kecala a já opět stál opodál a nudil se.
Hned vedle něho bydlela a vzala mě k sobě domů. To jsem nechápal, že si mě bere hnedka domů i když se známe pár hodin + z icq. Pokoj měla velmi malý, útulný a nejvíc mě zaujala její postel ,,letiště''. To jsem jí hned začal závidět. Zavřela dveře a začala se převlékat. Stoupla si za židli a věšák, abych ji náhodou neviděl ve spodním prádle. Jakobych nikdy žádnou neviděl a byl na ni extra zvědavý, komedie prostě. Stejně jsem ji i tak zahlédl v podprsence. Ještě si dala voňavku, jsem se celkem z toho parfému chvíli dusil, ale nakonec jsem otevřel okno ať mám čerstvý vzduch. Smála se mi a ještě si stříkla více. Sedla si ke mě na letiště, klábosili jsme a mezitím si psala s lidma po netu. Po chvíli z ní vypadlo to, co jsem fakt nečekal. Začala mi vykládat, jak ji kamarádka pomáhla třídit tu obrovskou kupu vzkazů na e-mailu ze seznamky.
Ona sama třídila ty ze vzkazníku a její kamarádka ji pročítala meily. Z toho jsem už byl fakt vytočený, že mi vykládá takové zbytečné kraviny. Prý si ze všech vybrala mě a pár dalších. Já jsem byl nejnormálnější a dost jsem se ji líbil, což ona mě moc také, jinak bych ji už po té příhodě o znásilnění poslal přímo do... Vyslechl jsem si to a dost jsem se zasmál, jak mi to líčila. Posléze jsme se domluvili na zkouknutí filmu. Začala se mi svěřovat, jakým stylem sleduje filmy. Prý je vždy jen překliká během pár minut a jde na další. Podívat se na celý film je pro ní ztráta času. Jsem ji odvětil, že z toho nic nemá, jakoby ty filmy neviděla. Ona, že ji to prý nevadí. Z její sbírky jsme vybrali Drive, na který jsme chtěl jít do kina. Dost jsem byl spokojený. Sedl jsem si těsně vedle ní, dívali jsme se a probírali i různá témata. Pak zaklepala její máma. Ona šla ke dveřím a z její mámy vylezlo, že máme prý sex. To jsem vybouchnul smíchy, protože  při představě mít sex, když jsou její rodiče doma a kdykoliv k nám můžou vlítnout, by to byl skutečný adrenalin. Máma odešla a ona se ke mě vrátila. Tentokrát jsem se k ní přiblížil a ona si lehla přimo ke mě. To jsem už začal myslet, že si fakt dáme rychlovku. Dost jsme se osahávali, ale pak na chvíli usnula, tak z toho nic nebylo. Po akci na bytě byla dost ospalá, tak jsem ji musel o sobě vykládat a ona o mě ať neusne. Z filmu jsem neměl totálně nic, ale to jsem v tu chvíli neřešil.
Už byl čas jet zpět domů a i ona chtěla jet někam do Polska s kamarády. Cestlou nazpět k nádraží mi sálodlouze líčila, jak už dohazuje kámošku ke kámošovi pár měsíců. Furt se jí to nějak nedaří a chce je nechat jet bez ní, abych byli na to sami dva. To byli oni, s kterýma měla jet pryč autem...
Rozloučili jsme se a ona se mě zeptala se strachem, jestli ji chci ještě někdy vidět. Řekl jsem ji ano, jelikož se mi hodně líbila a překousl bych i ty její pitomé kecy o znásilnění, divné koukání filmů, matku myslící na náš sex... Pak jsem si ještě týden psali. Chtěl jsem ji fakt opět vidět, jenže se vymluvila, že nemá vůbec čas kvůli školy. Tak to skončilo tak, že jsem se na ní vykašlal a byl jsem nakonec i rád, že to tak dopadlo...
Něco jsem vynechal, jelikož to je i tak dlouhé. Od té schůzky si dávám bacha, co holka říká a v jakém stavu dorazí. Doteď si říkám, jak ji mohlo napadnout mi vykládat o znásilnění její kámošky...

Radek

pátek 7. září 2012

Někdy se daří a někdy ne

Znáte to, některé dny jsou prostě skvělé a báječné od samého rána. V koupelně ráno zjistím, že se dneska sám sobě líbím a bleskne mi hlavou replika z Červeného trpaslíka … „Dnes vypadáš dobře … vypadáš víc než dobře, … vypadáš nebezpečně! “ Káva, do které mne navezl kamarád, protože potřeboval objednat větší množství, neskutečně překvapí svou chutí. V lednici mi zbyly vdolky, které jsem měl včera k večeři za rohem v hospodě s vynikající českou kuchyní, kde všechno chutná tak jako kdyby to dělala moje babička … jako bonus ještě k tomu kysaná smetana a povidla. Vytáhnu tablet a u vynikající snídaně si čtu samé dobré zprávy. Mezi těmi zprávami pak nalistuju soukromý seznamovací email a tam zpráva od holky, které jsem psal snad už před dvěma měsíci. Musím se znova podívat na profil, abych si připomenul, o co šlo. Zjišťuju, že to je štíhlá černovláska, třicítka, která má v popisu, že je doktorka. Napsal jsem jí hlavně proto, že by to mohla konečně být ženská, která by prolomila ten kozatej blonďatej stereotyp, co se mne poslední dobou drží jak Rus vodky. Samozřejmě, že můj chorej mozek hned vzápětí napadlo, jak by asi vypadalo takové „vyšetření“ kde by dotyčná byla oblečena jen ve stetoskopu :-) Pak mne ale napadla velice znepokojivá myšlenka … hlavně aby to nebyla zubařka … vrtačka by mi postavila akorát tak vlasy na hlavě! Ze zubařů mám hrozný strach. Na základce jsme chodili k zubařce takovou temnou spojovací chodbou a ordinaci měla v leteckoatomovém krytu. Vypadala hrozivě … taková silnější, vysoká s neuvěřitelně přísným pohledem. Kdo tam zůstal s kazem vyprávěl hrozivé příběhy …. říkalo se o ní, že je zapomenutá ségra Mengeleho. Po základce jsem asi 10 let nebyl u zubaře, než jsem tohle překonal :-) No nic, slečna V psala, že by ráda přijala mé pozvání na večeři a že zrovna dnes má čas. OK, kouknul jsem do kalendáře, zjistil jsem, že mám večer volný a domluvil jsem sraz na 19 hod. před mojí oblíbenou restaurací. Celý den šel skvěle a já se začal těšit na večer. Vzal jsem si košili s manžetovýma knoflíčkama, sako a pro jistotu polobotky co už jsem na sobě neměl několik dní. Nakonec jsem na sebe cáknul něco voňavého a vyrazil jsem. Fotka naštěstí odpovídala realitě, večeře byla celkem příjemná akorát, slečna V byla taková trochu kožená … znáte ty typy, co se snaží být na úrovni a distingované za každou cenu. Ale celkem bylo o čem povídat, měla zajímavé koníčky (naštěstí nebyla zubařka) a když padla první lahev vína tak se i trochu uvolnila :-) Když jsme se loučili, tak jsem jí chtěl dát pusu na rozloučenou … ona se nějak rozvášnila a strčila mi jazyk do krku. Nakonec ještě proběhlo nějaké to pohlazení a s vcelku pozitivním pocitem jsem vyrazil domů.

Pak přijde ale někdy den, kdy jak říká můj kamarád: „Na co člověk sáhne, to se v hovno obrátí.“ Další rande se slečnou V jsem měl domluvené na pátek s tím, že se půjdeme podívat do nějakého klubu podle jejího výběru. Jak na potvoru mi ve čtvrtek dopoledne volá kamarád, že má novou kočičku a její sen je trojka, ve složení, dva muži a ona a že bychom to mohli večer zkusit. Moc se mi do toho nechtělo, přece jen čtvrtek je na večírek špatný den a navíc jsem už na pátek měl domluvené slibné rande. Nakonec jsem se ale nechal ukecat, s tím že člověk má zkusit všechno a žijeme přece jen jednou. Navíc máme s kamarádem na ženský podobný vkus. Odpoledne jsem vyrazil koupit šampus a něco dobrého. Večer u mne zazvonil kamarád a přivedl opravdu moc pěknou záležitost. Byla ale hrozně nesmělá a pila na kuráž tak dlouho až se sesunula z křesla pod konferenční stolek :-( Nechal jsem kamaráda napospas jeho ožralé kočičce a šel jsem spát. Ráno mi nějak neobvykle brzo zvonil budík. Přece jen jsem taky něco vypil, tak mne trochu bolela hlava a měl jsem neskutečnou žízeň. Šoural jsem se nejdřív do kuchyně, kde jsem zjistil, že jediný co mám k dispozici je otevřená lahev šampusu, napůl rozlitého po lince. Neměl jsem doma ani blbý kukuřičný lupínky :-/ Jak se tak šourám na WC, cítím něco odpornýho a v koupelně se potvrdila moje špatná předtucha. Kamarádovo kočička v noci potmě nenašla WC tak přebytečné dobroty, co slupla, odložila v koupelně do vany :-( Musím někde vyhrabat telefon a napsat ženská, co mi jezdí na úklid, ať dnes nejezdí. Tohle uklidím sám. Už takhle si o mne myslí, že jsem kurevník, pokrytec a vůbec pro ženský špatný člověk, ale po tomhle by si myslela ještě, že jsem nekulturní hovado a to by mi i mohlo trochu vadit :-) Pak vytáhnu tablet a tam koukám za 30 minut událost “Porada vedení“. Napadlo mne, který idiot svolal poradu na páteční ráno … jenže pak jsem si vzpomněl, že jsem to byl já. V zrcadle jsem viděl opotřebovaného strejdu s červenýma očima a na tváři strniště jak špatně vyřezaný Kristus. No nic, naházel jsem na sebe věci a upaloval jsem do auta. Na mojí nejoblíbenější hedvábné kravatě jsem objevil dvě kostrbaté postavičky namalované lihovým fixem. Že já vůl bral domů flip chart a fixy, když jsem hlídal malou neteř. Až u mne bude příště, namaluju jí stejným liháčem kosočtverec na ty její růžové princeznovské šaty! Navíc v holicím strojku, co mám v přihrádce v autě, došla baterka :-/ No tak dnes holt budu casual. Celý den akorát samé situace (jak říkají kluci a holky v Applu :-) Pak si chci oddechnout, celý zvědavý, jestli třeba slečna V neposlala nějaký vzkaz. Otevřu seznamku a tam bliká něco ve smyslu … „Dnes pro vás nový ideální protějšek“. Říkám si hmmm otevřu daný profil a tam inzerát „Hledáme s partnerem slečnu, dívku, ženu a nebo i (bi)muže na společné hrátky ve třech.“ No co to jako je? (jak říká mladší generace WTF? :-) To si normálně někdo tam nahoře ze mne dělá prdel!

Celý zbytek dne jsem nějak přežil a dal se pokud možno dohromady. Na večer jsem se těšil a doufal jsem, že ten smolnej den už jsem překonal. Bohužel jsem se nepodíval na stránky klubu, kam jdeme. Až na místě setkání jsem zjistil, že je to nějaký jakoby technounderground. Už když jsem se potkal venku se slečnou V tak se trochu divila mému oblečení. Uvnitř jsem pochopil proč. Vypadal jsem jak člen Ku-klux-klanu na černošské párty. Čeho jsem si všiml jako první, že skoro každej kluk má na krku sluchátka, které velikostí strčí do kapsy i moje domácí sluchátka ke stereu. Nejdřív jsem si říkal, že tu asi blbě hrajou, ale pak mi V vysvětlila, že to je teď prostě taková móda, dredy jsou prý na ústupu. Trochu jsem zalitoval, že jsem tohle nevěděl. Vylovil bych někde ve sklepě takový ty traktory, co nosil Otík ve filmu Vesničko má středisková a byl bych za hvězdu večera. Na baru jsem si chtěl poručit panáka Macallan nebo alespoň Zacapu. Barmanka mne spražila pohledem, kterému se nedá odolat a prohodila něco ve smyslu ať nemachruju a dám si buď vodku nebo fernet. Dal jsem si teda vodku. Podle mne to ani nebyla tak vodka jako denaturák smíchaný půl na půl s vodou a přidanou vodkovou příchutí. Něco tak strašnýho už jsem v hubě dlouho neměl. V si poručila dvojku bílého, raději jsem se ani nedíval, z čeho jí to tam lejou. Když už jsem si myslel, že to nemůže být horší tak se k nám přidala taková obtloustlá ošklivá holka, kterou mi slečna V představila jako svojí nejlepší kamarádku. Začal jsem tušit skutečné potíže. Kdybych měl sebou kámoše, slíbil bych mu lahev singl maltky aby se o ní postaral, jenže jsem byl sám. Ta její kamarádka byla chytrá jak rádio, furt se jí na mne něco nelíbilo a nakonec mi V oznámila, že si s kamarádkou chce chvíli venku pokecat a zároveň se provětrat. Když už byla venku skoro 30 minut, šel jsem se přesvědčit, jestli je OK. Zjistil jsem, že s kámoškou hulej trávu. Napadlo mne, že by to třeba nemuselo bejt špatný, některý ženský po tom v posteli docela dováděj. A V když byla střízlivá, tak byla taková strašně upjatá. Jenže za cca 5 minut se vrátila dovnitř, chvilku pobíhala kolem baru, nakonec prohlásila něco jako „sorry vole“ a s hlasitým holaholem vyběhla z klubu, když jsem vyšel ven, viděl jsem, jak stále za hlasitého hlaholu utíká někam směr centrum. Řekl jsem si: „No do háje na tohle už začínám bejt starej“. Sbalil jsem se a vyrazil domů.

Asi po třech dnech mi přišla SMS, že bychom mohli zase zajít na večeři … nejsem si jistý, jestli chci :-/

Kolík

pondělí 3. září 2012

Koktavý Pepča



Naštěstí jsem se přes seznamku seznamovala naposled tak před deseti lety a jsem ráda čtouc místní příběhy, že už to jako šťastně vdaná nemusím absolvovat Ale ráda se s vámi podělím o dva příběhy.

Koktavý Pepča

Pepčovi bylo 24 a byl zedníkem, ale tehdy jsem jako 18letá také ještě neměla VŠ a
nepřemýšlela jsem nad tím, jestli si se zedníkem můžu rozumět. Před setkáním jsme si psali spíš jen sms než e-maily, takže žádné intelektuální vyjadřování jsem si z toho odvodit nemohla.
V době, kdy jsem se takhle seznamovala, se ještě běžně neposílaly fotky, takže vzhled byl vždycky jedno velké překvapení. Pepča se mi na první pohled moc nelíbil, ale co, o vzhled přece nejde, ne? Důležitá je osobnost, povaha, náhled na život... Takže jsem se nesnažila vymýšlet výmluvy, jak co nejdříve zmizet, ale začali jsme si povídat. U první věty jsem si myslela, že se jen přeřekl, když řekl "Půjdeme ta-ta-tam", ale když to ve stejném duchu pokračovalo, neměla jsem daleko k mdlobám. To bych asi fakt u svého partnera nezdolala, po půl hodině mi to lezlo krkem (i přesto že důležitá je ta povaha, náhled na život... ). Navíc jsme si opravdu neměli co říct. Asi k naprostému fiasku přispěla i strašná kosa, ve které jsme se procházeli po městě, asi aby nemusel případně platit útratu za kafe.
Tohle rande pokračování opravdu nemělo. Až asi po půl roce mi najednou napsal, že má velký problém, že ho stráááášně moc trápí, že ještě neměl holku a jestli bychom se spolu nemohli aspoň vyspat, že by mi za to dal cokoliv, co bych si řekla. Odepsala jsem mu, ať jde do bordelu, když je ochotný za to platit, ale že prý on to chce od normální holky, ne od prostitutky. Už jsem neodepsala.
Kamarádky mi pak říkaly, že jsem blbá, že jsem si měla říct o auto nebo diamantové náušnice, že by to přece za to stálo. To jsem měla teda pěkně naivní kamarádky, jestli čekaly, že by to Pepča opravdu splnil a s platem zedníka by mi kupoval mercedes...

Proč jsi nepřišel?

Někdy v té době jsem si domluvila rande s dalším klukem. Jeho přístup je mi dodnes záhadou. Na první rande nepřišel. Když jsem mu volala, tak to nebral, na sms neodepisoval. Napsal až později, že neměl telefon u sebe a že nemohl přijít už ani nevím, z jakého důvodu. Dala jsem mu ještě šanci. Na druhé rande se uráčil přijít. Byl to opravdu pěkný kluk, fakt se mi líbil, procházeli jsme se, povídali si, bylo to fajn. Na konci schůzky jsme si řekli, že se chceme ještě vidět a že se zase domluvíme. Domluvili jsme se… a on zase nepřišel. Když jsem mu potom psala, napsal, že jak asi mohl přijít, když byl na hokeji. Napsala jsem mu, proč mi to tedy nedal vědět předem. Odepsal, že jsem dobrá, jak by mi to asi mohl dát vědět, když měl vybitý telefon. Ty sms vyznívaly, jakože je to přece naprosto přirozené, že nepřišel, nechal mě čekat, vůbec mu to nebylo blbý,
je to přece normálka, tak co řeším. O nějaké omluvě jsem si mohla nechat akorát zdát. Myslím, že jsme si tenkrát domluvili snad ještě jedno rande (ano, byl fakt hezký), na které zase nepřišel, než jsem to definitivně vzdala. No je to snad normální se s někým domlouvat a pak brát jako samozřejmost, že nepřijdu, a nenamáhat se protějšek nepřipravovat o čas?

Jana



sobota 1. září 2012

Trabant

Na seznamce stesti,cz jsem si jednou všimla, že mi profil ostopoval (rozuměj nechal mi stopu) srdíčkem jeden na první pohled milý a docela hezký kluk..

Začali jsme si  psát, chlapec měl docela dobrý všeobecný přehled, zajímavé nevšední zájmy a byl i vtipný, tak slovo dalo slovo a šli jsme na rande do jedné čajovny.

Dorazil na místo určení, byl zachumlaný v kabátu a čapce., takže jsem z něj moc neviděla, v čajovně se sice svlékl, ale bylo tam přítmí..

Byli jsme tam skoro tři hodiny a bylo to celkem fajn.

Následovaly další hodiny na icq a slovo dalo opět slovo a že se za mnou vypraví svým milovaným trabantem na výlet (ano, chlapec měl v lásce tyto staré stroje) ke mně domů.

Měl dorazit v osm večer, najednou se sídliště rozlehl řev trabantu, lidi koukali z balkonů, co se děje, no trapas trochu.

Dorazil kluk, který vypadal najednou úplně jinak než z první schůzky.

Na první schůzce měl krátce zastřiženou bradku, teď z toho narostlo cosi jako kozí bradka (neviděli jsme se skoro měsíc, byla jsem nemocná a on pak neměl čas), na sobě batikované triko a kalhoty rejoice.

Nu dobrá říkala jsem si, zkusím to, přece jen mi s ním poprvé bylo celkem fajn.
No bylo to trochu trapné, chlapec neustále mlel o trabantech.. pak se mě pokoušel chytat za ruku (ta jeho byla neuvěřitelně zpocená a ulepená) a políbit mě, což jsem nějak ustála.
Do toho jsem do sebe klopila další a další víno, které jsem pila jen já, on řídil.

Takže mírně opilá jsem přestala mít pud sebezáchovy..
Najednou se nějak stalo, že chlapec byl téměř nahý a mně chybělo triko.

On se zarazil a povídá mi: Musím ti něco říct, měla by si vědět, že nemůžu mít děti, takže antikoncepci nemusíme řešit (wtf a nějaká zdravotní prevence mu nic neříká??)

no vypadlo z něj, že má nějakou vrozenou vadu, kdy mu určité věci (varlata) chybí a že ale to nic není..

Hm, no dobrá, v tu chvíli mi bylo vše jedno, jen jsem přemýšlela, jak z toho ven..

Nakonec to vyřešil sám - v rozkroku bylo cosi co měl být asi penis, ale bylo to tak žalostně malé a ještě polovisací, jak jsem pak pochopila, to měl být penis ve 100% ztopořeném stavu..

Chlapec rudý námahou, zpocený, se snažil dráždit rukou a pořád mumlal: musím se trochu připravit, to půjde...

No, já jsem jen seděla na křesle a nevěřícně jsem zírala, oč se to snaží.,

Nakonec jsem mu řekla,  ať se obleče, že z toho opravdu nic nebude, že ani nechci, aby bylo..
On rudý opakoval, že tohle se mu normálně neděje a je v posteli samec.

Odebral se k domovu a já seděla a řikala si, co to proboha bylo???

No vyřešil to za mě, nevěděla jsem, jak taktně mu napsat, že o další schůzky nemám zájem, protože z mé strany rozhodně chemie nezafungovala - dostala jsem sms, že asi nebude dobré mít další schůzky, protože mu přišlo, že jsem málo sexualně aktivní, že jsem seděla jako dřevo a on potřebuje pořádnou děvku do postele, tak jak to má rád:-DDD

Zajímalo by mě, jestli už jí má..

anonymní čtenářka