Někdy se daří a někdy ne

Znáte to, některé dny jsou prostě skvělé a báječné od samého rána. V koupelně ráno zjistím, že se dneska sám sobě líbím a bleskne mi hlavou replika z Červeného trpaslíka … „Dnes vypadáš dobře … vypadáš víc než dobře, … vypadáš nebezpečně! “ Káva, do které mne navezl kamarád, protože potřeboval objednat větší množství, neskutečně překvapí svou chutí. V lednici mi zbyly vdolky, které jsem měl včera k večeři za rohem v hospodě s vynikající českou kuchyní, kde všechno chutná tak jako kdyby to dělala moje babička … jako bonus ještě k tomu kysaná smetana a povidla. Vytáhnu tablet a u vynikající snídaně si čtu samé dobré zprávy. Mezi těmi zprávami pak nalistuju soukromý seznamovací email a tam zpráva od holky, které jsem psal snad už před dvěma měsíci. Musím se znova podívat na profil, abych si připomenul, o co šlo. Zjišťuju, že to je štíhlá černovláska, třicítka, která má v popisu, že je doktorka. Napsal jsem jí hlavně proto, že by to mohla konečně být ženská, která by prolomila ten kozatej blonďatej stereotyp, co se mne poslední dobou drží jak Rus vodky. Samozřejmě, že můj chorej mozek hned vzápětí napadlo, jak by asi vypadalo takové „vyšetření“ kde by dotyčná byla oblečena jen ve stetoskopu :-) Pak mne ale napadla velice znepokojivá myšlenka … hlavně aby to nebyla zubařka … vrtačka by mi postavila akorát tak vlasy na hlavě! Ze zubařů mám hrozný strach. Na základce jsme chodili k zubařce takovou temnou spojovací chodbou a ordinaci měla v leteckoatomovém krytu. Vypadala hrozivě … taková silnější, vysoká s neuvěřitelně přísným pohledem. Kdo tam zůstal s kazem vyprávěl hrozivé příběhy …. říkalo se o ní, že je zapomenutá ségra Mengeleho. Po základce jsem asi 10 let nebyl u zubaře, než jsem tohle překonal :-) No nic, slečna V psala, že by ráda přijala mé pozvání na večeři a že zrovna dnes má čas. OK, kouknul jsem do kalendáře, zjistil jsem, že mám večer volný a domluvil jsem sraz na 19 hod. před mojí oblíbenou restaurací. Celý den šel skvěle a já se začal těšit na večer. Vzal jsem si košili s manžetovýma knoflíčkama, sako a pro jistotu polobotky co už jsem na sobě neměl několik dní. Nakonec jsem na sebe cáknul něco voňavého a vyrazil jsem. Fotka naštěstí odpovídala realitě, večeře byla celkem příjemná akorát, slečna V byla taková trochu kožená … znáte ty typy, co se snaží být na úrovni a distingované za každou cenu. Ale celkem bylo o čem povídat, měla zajímavé koníčky (naštěstí nebyla zubařka) a když padla první lahev vína tak se i trochu uvolnila :-) Když jsme se loučili, tak jsem jí chtěl dát pusu na rozloučenou … ona se nějak rozvášnila a strčila mi jazyk do krku. Nakonec ještě proběhlo nějaké to pohlazení a s vcelku pozitivním pocitem jsem vyrazil domů.

Pak přijde ale někdy den, kdy jak říká můj kamarád: „Na co člověk sáhne, to se v hovno obrátí.“ Další rande se slečnou V jsem měl domluvené na pátek s tím, že se půjdeme podívat do nějakého klubu podle jejího výběru. Jak na potvoru mi ve čtvrtek dopoledne volá kamarád, že má novou kočičku a její sen je trojka, ve složení, dva muži a ona a že bychom to mohli večer zkusit. Moc se mi do toho nechtělo, přece jen čtvrtek je na večírek špatný den a navíc jsem už na pátek měl domluvené slibné rande. Nakonec jsem se ale nechal ukecat, s tím že člověk má zkusit všechno a žijeme přece jen jednou. Navíc máme s kamarádem na ženský podobný vkus. Odpoledne jsem vyrazil koupit šampus a něco dobrého. Večer u mne zazvonil kamarád a přivedl opravdu moc pěknou záležitost. Byla ale hrozně nesmělá a pila na kuráž tak dlouho až se sesunula z křesla pod konferenční stolek :-( Nechal jsem kamaráda napospas jeho ožralé kočičce a šel jsem spát. Ráno mi nějak neobvykle brzo zvonil budík. Přece jen jsem taky něco vypil, tak mne trochu bolela hlava a měl jsem neskutečnou žízeň. Šoural jsem se nejdřív do kuchyně, kde jsem zjistil, že jediný co mám k dispozici je otevřená lahev šampusu, napůl rozlitého po lince. Neměl jsem doma ani blbý kukuřičný lupínky :-/ Jak se tak šourám na WC, cítím něco odpornýho a v koupelně se potvrdila moje špatná předtucha. Kamarádovo kočička v noci potmě nenašla WC tak přebytečné dobroty, co slupla, odložila v koupelně do vany :-( Musím někde vyhrabat telefon a napsat ženská, co mi jezdí na úklid, ať dnes nejezdí. Tohle uklidím sám. Už takhle si o mne myslí, že jsem kurevník, pokrytec a vůbec pro ženský špatný člověk, ale po tomhle by si myslela ještě, že jsem nekulturní hovado a to by mi i mohlo trochu vadit :-) Pak vytáhnu tablet a tam koukám za 30 minut událost “Porada vedení“. Napadlo mne, který idiot svolal poradu na páteční ráno … jenže pak jsem si vzpomněl, že jsem to byl já. V zrcadle jsem viděl opotřebovaného strejdu s červenýma očima a na tváři strniště jak špatně vyřezaný Kristus. No nic, naházel jsem na sebe věci a upaloval jsem do auta. Na mojí nejoblíbenější hedvábné kravatě jsem objevil dvě kostrbaté postavičky namalované lihovým fixem. Že já vůl bral domů flip chart a fixy, když jsem hlídal malou neteř. Až u mne bude příště, namaluju jí stejným liháčem kosočtverec na ty její růžové princeznovské šaty! Navíc v holicím strojku, co mám v přihrádce v autě, došla baterka :-/ No tak dnes holt budu casual. Celý den akorát samé situace (jak říkají kluci a holky v Applu :-) Pak si chci oddechnout, celý zvědavý, jestli třeba slečna V neposlala nějaký vzkaz. Otevřu seznamku a tam bliká něco ve smyslu … „Dnes pro vás nový ideální protějšek“. Říkám si hmmm otevřu daný profil a tam inzerát „Hledáme s partnerem slečnu, dívku, ženu a nebo i (bi)muže na společné hrátky ve třech.“ No co to jako je? (jak říká mladší generace WTF? :-) To si normálně někdo tam nahoře ze mne dělá prdel!

Celý zbytek dne jsem nějak přežil a dal se pokud možno dohromady. Na večer jsem se těšil a doufal jsem, že ten smolnej den už jsem překonal. Bohužel jsem se nepodíval na stránky klubu, kam jdeme. Až na místě setkání jsem zjistil, že je to nějaký jakoby technounderground. Už když jsem se potkal venku se slečnou V tak se trochu divila mému oblečení. Uvnitř jsem pochopil proč. Vypadal jsem jak člen Ku-klux-klanu na černošské párty. Čeho jsem si všiml jako první, že skoro každej kluk má na krku sluchátka, které velikostí strčí do kapsy i moje domácí sluchátka ke stereu. Nejdřív jsem si říkal, že tu asi blbě hrajou, ale pak mi V vysvětlila, že to je teď prostě taková móda, dredy jsou prý na ústupu. Trochu jsem zalitoval, že jsem tohle nevěděl. Vylovil bych někde ve sklepě takový ty traktory, co nosil Otík ve filmu Vesničko má středisková a byl bych za hvězdu večera. Na baru jsem si chtěl poručit panáka Macallan nebo alespoň Zacapu. Barmanka mne spražila pohledem, kterému se nedá odolat a prohodila něco ve smyslu ať nemachruju a dám si buď vodku nebo fernet. Dal jsem si teda vodku. Podle mne to ani nebyla tak vodka jako denaturák smíchaný půl na půl s vodou a přidanou vodkovou příchutí. Něco tak strašnýho už jsem v hubě dlouho neměl. V si poručila dvojku bílého, raději jsem se ani nedíval, z čeho jí to tam lejou. Když už jsem si myslel, že to nemůže být horší tak se k nám přidala taková obtloustlá ošklivá holka, kterou mi slečna V představila jako svojí nejlepší kamarádku. Začal jsem tušit skutečné potíže. Kdybych měl sebou kámoše, slíbil bych mu lahev singl maltky aby se o ní postaral, jenže jsem byl sám. Ta její kamarádka byla chytrá jak rádio, furt se jí na mne něco nelíbilo a nakonec mi V oznámila, že si s kamarádkou chce chvíli venku pokecat a zároveň se provětrat. Když už byla venku skoro 30 minut, šel jsem se přesvědčit, jestli je OK. Zjistil jsem, že s kámoškou hulej trávu. Napadlo mne, že by to třeba nemuselo bejt špatný, některý ženský po tom v posteli docela dováděj. A V když byla střízlivá, tak byla taková strašně upjatá. Jenže za cca 5 minut se vrátila dovnitř, chvilku pobíhala kolem baru, nakonec prohlásila něco jako „sorry vole“ a s hlasitým holaholem vyběhla z klubu, když jsem vyšel ven, viděl jsem, jak stále za hlasitého hlaholu utíká někam směr centrum. Řekl jsem si: „No do háje na tohle už začínám bejt starej“. Sbalil jsem se a vyrazil domů.

Asi po třech dnech mi přišla SMS, že bychom mohli zase zajít na večeři … nejsem si jistý, jestli chci :-/

Kolík