upíři partnerských vztahů

inspirovala jsem se pro tento článek příběhy lidí, sledovala jsem vývoj několika vztahů a dávala jsem si dohromady spousta souvislostí. Pro někoho to bude červený majáček, pro někoho článek šitý přímo na míru.


Partner, kterého máte moc rádi. Chcete ho. Představujete si s nim budoucnost a věříte, že je ten pravý/ ta pravá. Má to jeden háček – on Vás zas tak moc nežere. Ale bez vás být také nechce.
Možná to spousta lidí zažila a někdo takhle vydržel fungovat delší dobu. Partner Vám přestal věnovat pozornost, jeho chlad je místy znatelně cítit a vídáte se pouze tehdy, pokud je to vážně nezbytně nutné (nejčastěji pro JEHO či JEJÍ sexuální potřebu, absence jiné lepší zábavy a vyčerpání všech možností, jak trávit čas jinak). Na zprávy odpovídá jednoznačnou SMS, raději začne čas trávit jinými zálibami a lidmi, než jste vy a jako prioritu považuje volnost. Co se stalo, říkáte si. Má milenku/milence? Začínáte žárlit, pátráte příčiny, kde je problém. Neřekne Vám nic, debatám na téma „náš vztah“ se vyhýbá a odbyde Vás tím, že vše moc řešíte. Stává se z Vás podvědomě stíhačka a přestáváte mu věřit, začínáte žárlit a máte tendence se schylovat k depresím, co jste ve vztahu udělal/a špatně, že to došlo takto daleko. Svoje chován í najednou nepoznáváte. Díky citovému vychladnutí ze strany partnera jste došli do neuvěřitelného stadia, kdy ho či jí nenávidíte na smrt a zároveň milujete, chováte se trapně a nemožně a pozorujete na sobě už neuvěřitelně zoufalé znaky, které byste nikdy za normálních okolností neudělal/a. Kamarádi Vás upozorňují, abyste navštívili psychiatra, vaše citové rozpoložení se nachází nad propastí. Ale i přesto se snažíte vztah zachránit, protože jste do partnera stále zamilovaní a pořád věříte, že to bude lepší.

Když však balíte z partnerova bytu svoje věci (které nyní u něj užíváte ve frekvenci, která není častější jak jednou týdně) a máte toho plné zuby, začne se chovat jako anděl a opět Vás přesvědčí, abyste mu/jí dali ještě šanci . V horších případech Vám bude věšet bulíky na nos, že Vás má rád/a, ale potřebuje čas, či na vás vymýšlí další podobné pomyslné šle, které si Vás k němu či k ní přitáhnou zpět a vy se opět začnete trápit s vztahovým upírem místo toho, aby Vám konečně uvolnil cestu k novému, šťastnějšímu vztahu. Najednou se o Vás zajímá, začne Vám psát a trávit s vámi sem tam nějaký čas. Opět na pár dní, dokud si upír či upírka nebude jistá, že Vás má zase tam, kde chtěla mít. Sobecké? Ubohé? Také. Ale hlavně kruté.

Pokud se poznáváte v těchto základních rysech, můžete si „pogratulovat“. Stali jste se obětí ctiového upíra a manipulátora či manipulátorky, která s Vašimi city nakládá tak, jak se jí to hodí. Tento pseudopartner z vás má kus hadru. Hračku, která když ho přestane bavit, jednoduše odloží do kouta a přijde si pro ní tehdy, když bude zase chtít. Do takového extrému ve vztahu mají větší tendenci sklouzávat ženy, protože mají často vsugerované romantické představy o proměně partnera z žabáka v prince a čekají na pomyslnou proměnu měsíce i někdy roky…

Příběh z mého okolí:
„Měla jsem před několika lety přítele a poslední dobu se chová přesně takto. Tvrdí, že mně má rád, ale co jsem si za ty roky všimla, pokaždé vzplane k nějaké jiné holce a mně odsune na druhou kolej. Vztahy mu však dlouho nevydrží, vždy to skončí fiaskem a pak se ke mně vrátí. Nebo se ke mně vrací ještě v průběhu toho vztahu, který má. Já na něj čekám pořád v koutě, protože mi zkrátka tvrdí, že mne má rád. I když mi několikrát sice řekl, že se mnou nikdy nebude, scházíme se občas na sex a když potřebuji pomoc, vždy je tu a je ochotný a milý. Nechápu to, záleží mu na mně, ale vztah se mnou nechce. Díky tomu mi utíkají roky a kvalitní muži, které pochopitelně kvůli čekání na něj odmítám.
Poslední kapka byla ta, když jsme byli na oslavě narozenin našeho společného kamaráda. Přišel, ani mně nepozdravit a ihned si sedl na bar a celý večer se mi vyhýbal. Najednou byl v obležení cizích holek a u toalet se začal s jednou muchlovat. Když jsem už vylítla, řekl mi ať jdu pryč a nechám je být a z vyprávění kamarádky dotyčné jsem pochopila, že je to jeho nová patnerka a že si údajně vybral atd. atd. Známá situace, nebyla jsem vůbec překvapená. Otočila jsem se a vypadla jsem. Opět jsem si představovala klasický scénář, že mu ta nová láska vydrží maximálně pár týdnů. A pak přijde opět za mnou. Nebo si zasouložíme někde příští týden? Znám, ale tohle ponížení jsem už nezvládla. Po x letech jsem se sebrala a navždy jsem odešla.“

Proč píšu tento článek? V mém okolí se také něco podobného dělo, moje krásné a inteligentní, slepě zamilované kamarádky se potýkají se stejným problémem, jako dotyčná slečna a existuje spousta případů, kdy si dotyční partneři udržovali na „kšandách“ svoje druhá vrátka i desítky let. Jsou lidé, kteří se bojí změny, které si díky nedostatku sebevědomí vsugerovali, že lepšího nepotkají. Proč se to děje:

• Upír nedokáže svému partnerovi na rovinu říci, že ho už nechce a raději ho nechává v tomto rozpoložení, aniž by něco takového řešil nebo se vyjadřoval přímo.

• Upír nemá dostatek sebevědomí a pro svojí realizaci potřebuje mít zadní vrátka a pocit, že se má kam vrátit a že tam někdo vždycky bude. Tohle je duševní nevyzrálost a slabost.

• Upír neví co chce, ale z jeho chování se dá pochopit, že vy to primárně nejste. Sám to možná ani netuší, ale vy již nejste jeho prioritou a i když bude ve fázi „milý a hodný či hodná“, kdokoliv nový se v jeho životě objeví, je možnost toho, že půjde novým směrem.

• Upír je fakticky idiot a slaboch a baví ho mít pocit, že Vás má jistou/jistého. Baví ho sledovat, jak řádíte, nevěříte mu a trápíte se. Toto je TOP LEVEL, to už vážně nezbývá nic jiného, než si najmout ukrajince a nechat mu prostřelit hlavu.

Tohle vydírání s člověkem hodně zamává. A všem, kdo se v příbězích poznávají ,radím OKAMŽITĚ utéct. A i tehdy, pokud nemáte zrovna peníze, máte spolu děti či jiné závazky. Ne, nenamlouvejte si, že ta moje či ten můj je jiný. Pokud má nějaké znaky z tohoto článku, zkrátka už vás prostě nemiluje a nebude už milovat nikdy. Je konec, rozumíte? Tak utečte dříve, než Váš diář budou zaplňovat kolonky od psychiatra a Vy se utopíte v alkoholu, promarníte roky čekáním a najednou zjistíte, že je to opravdu zbytečné.

Čím dříve pochopíte, že čekáním marníte čas, tím lépe. A abych Vás potěšila…úleva stojí opravdu za to. Přestanete se po večerech trápit, lidé poznají, že vám spadl kámen ze srdce a hlavně? Na každé prase se vaří voda a upír jednou pochopí, jaké to je, když někomu šlapou na srdce. Jaké to je, když si kus hadru někdo dělá z něj. Ale vy už mu pouze přátelsky odpovíte na pozdrav a budete následovat svého nového partnera, který Vám dává tolik lásky, kolik si zasloužíte. Protože jste pochopili, že tudy cesta nevede.

A co vy? Zažili jste někdy něco podobného?