příběhy pana Kolíka

Ráda bych Vám představila mého "kolegu" a čtenáře, který nám bude pravidelně přispívat svoje příběhy ze seznamování na internetu. Bude tu tedy pohled z ženské strany a zároveň z mužské strany.

můj nový kolega je pan Kolík.
Mladý, inteligentní, bohatý a perspektivní chlap. Zaměřený převážně na zlatokopky a na slečny, co hledají mladého a finančně zajištěného muže. Rozhodl se tuto skupinu seznamkových lovkyň poznat blíže. Možná si někdo řekne, že to není fér zneužívat slečny a zbytečně je lákat na setkání a peníze. Ale...věřte mi, že některé slečny si o to opravdu přímo říkají a z jejich fotek a profilů je jasné, že s automechanikem a studentem nezahodí ani řádku. Všechno dosvědčuje to, že na normální pozvání zkrátka neodpoví, ale na finanční odměny reagují téměř okamžitě. Normální holky jsou tedy vstupní zkouškou vyloučeny a nemusí se ničeho bát :)

Dovolím si jeho příběhy doprovázet ilustracemi :)


pan Kolík nám bude přinášet pravidelné zprávy z jeho setkání. Těšte se, opravdu jsem místy padala smíchy ze židle :)

Tak po zalovení ve vodách internetových seznamek se na udičku chytl první kousek.
23 letá, štíhlá a poměrně atraktivní K. Měla v profilu fotky s typickými atributy …. např. opřená a nějakou Audinu se slovy … to je krásné autí a pak také několik fotek v plavkách a ve spodním prádle. Nejdřív jsem se jí oslovil jako průměrný kluk a pozval jí na kávu. Napsala arogantní zprávu v duchu, že bez fotky většinou ani nereaguje a jestli si jako myslím, že jí oslním blbou kávou (pár podobných oslovených podobných profilů ani neodpovědělo :-). Napsal jsem jí tedy znova z jiného profilu jako podnikatel, který hledá přítelkyni na cesty po luxusních destinacích. Poslal jsem jí svoje vyšperkované foto a pozval jsem jí rovnou do nejdražšího podniku v kraji. Chytla se okamžitě. Aby iluze byla dokonalá, poslal jsem pro ní po domluvě taxi na místo které si určila a sešli jsme se přímo před vybranou restaurací.


K vypadala celkem stejně jako na fotkách, byla rádoby dobře oblečená, šaty sice na první pohled relativně pěkné, ale z levných a nekvalitních materiálů a v ruce fake kabelky LV (Louis Vuitton). Asi na fotkách vypadám buď o hodně lépe nebo o hodně hůře, protože se někam vytratil její sebejistý elektronický projev :-) V tomhle podniku a troufám si říct, že i v podniku podobné úrovně byla evidentně poprvé. Personál nás usadil ke stolu, přišel k nám sommelier, objednal jsem portské jako aperitiv a neperlivou vodu. Pak následoval malinkatý předkrm v podobě pozornosti podniku a pak klasický předkrm což jsem si já dal zvěřinovou paštiku a K si dala vejce s černým kaviárem. Podle výrazu v obličeji který později měla usuzuji, že jí to moc nechutnalo, ale zvládla to statečně :-) Po vybrání předkrmu následoval výběr z hlavních jídel. K se chtěla ukázat a vybrala si jednu z nejdražších položek …. humra :-) Já jsem si objednal halibuta a k tomu láhev Moët & Chandon. Během konverzace jsem se dozvěděl, že do teď potkávala samé lůzry a tragédy, vůbec jí třeba nekoupili dárek k narozeninám nebo k Vánocům a v restauracích za ně ještě musela někdy i platit! (To poslední řekla asi proto abych náhodou nenabídl možnost, že se o účet tak nějak emancipovaně podělíme :-)

Když nám přinesli jídlo a já viděl jak K zápasí s krunýřem humra bleskla mi hlavou myšlenka: „Že bych přiobjednal ještě šneky?“ :-) Až do objednání druhé lahve šampáňa vcelku nuda, ale Moët asi K zachutnal a vůbec se neupejpala si pořádně přihnout. Po nějaké době začala být nejdřív veselá, pak veselá a hlučná a když jsem si musel odskočit tak jsem jí po návratu našel u mořského akvária jak se snaží rukou vylovit jednu z rybiček :-) Majitel restaurace mi zcela netaktně naznačil, že bychom se měli zdejchnout. Zaplatil jsem tedy a měl jsem se k odchodu. Na K to ale asi nějak padlo plnou vahou, protože měla problém jít rovně. Podepřel jsem jí tedy a to jsem asi neměl dělat. Kousek od restaurace při čekání na taxík zahlásila: „Je mi nějak blbě“ a prakticky v zápětí mi pozvracela kalhoty. Když se dostatečně vyvětrala, ohnutá přes zábradlí, nastoupila do přivolaného taxíku a zmizela.

pan Kolík