manažeři a podnikatelé? Také :)

Ahojda,
kdybys chtěla uveřejnit i pár "cizích" zkušeností, ráda se podělím. Přečetla
jsem si příspěvek od Kolíka a docela mě to pobavilo - no ještě štěstí že už mám
tento typ seznamování za sebou :-))
Mám dvě dost divoký zkušenosti, a jedna se úzce vztahuje ke všem těm manažerům,
ředitelům, majitelům firem a podobně, kterými se to na seznamkách jen hemží. Jen
tak mimochodem, dělám ve středně velké a poměrně úspěšné firmě,  ale neumím si
představit že by kdokoliv z vedení měl čas trávit polovinu pracovní doby na
seznamkách a nahánět tam ženský.
Nicméně ne jednoho takovýho majitele firmy jsem před lety narazila. Tehdy jsem
pracovala ve firmě, se kterou to šlo ke dnu a volného času spousta, tak jsem ho
trávila na chatu. Narazila jsem na chlápka, který tvrdil že je majitel Copy
Centra na Palmovce, z jeho řečí by jeden soudil že je "těžce za vodou",  a
člověk si samozřejmě představil copy centrum, do jakých jsem v té době občas
chodila - velké, pěkné, napůl nabízející různé služby a napůl obchod,
zaměstnanci a úroveň ... Co jinýho bych si taky měla představit - do takový
díry, jakou to jeho království ve skutečnosti bylo, by totiž hned tak někdo
normální při pochůzkách pro firmu nevlez. Čímž jsem myslím zodpověděla i
případné otázky na jeho finanční situaci :-) A to už vůbec nemluvím o jeho
vlastní úrovni - co s chlapem, který má doma dvě děti, ženu na mateřský a místo
aby se snažil vydělat, dřepěl si v tý špinavý díře, flákal se, a honil ženský po
netu. Takže pokud už vyjímečně některý z nich nelže, ještě to neznamená že to
musí být zrovna výhra :-)
No nicméně pak přišla doba, kdy bylo třeba vzít to hledání mužskýho vážně.
Vyfiltrovat z těch samolibých egomaniaků (poznají se podle toho, že si na profil
nasází desítky, ne-li stovky vlastních foteček, ale o těch se tady psalo už
mnohokrát), zoufalců (jedno rande s chlápkem, který zřejmě nikdy v životě
nenavštívil zubaře bylo fakt úžasný, ač jsem se snažila jak to  šlo, moje oči
vždycky nakonec skončily u těch jeho tesáků -))) a lhářů někoho normálního, na
to aby měl člověk nervy ze železa. Jednou už to vypadalo nadějně, chlápek bydlel
kousek ode mě, ale byl služebně na moravě a psali jsme si o sto šest, zdálo se
že má všech pět pohromadě, fotky taky jednoho nevyděsily, prostě zdálo se že je
to jeden z těch normálních. Když došlo na rande, objevil se mrňavej tlusťoch, ve
stoletym favoritu, který měl ještě navrch s kamarádem napůl .... Po procházce mě
odvezl domů a hned se pozval dál, alespoň na terasu povídal .... Což o to, to mi
nijak nevadilo, ale když jsem mu šla nalít pití, objevil u mě v ledničce lahev s
martini. Vážení, bylo vymalováno - ještě teď ho vidim, jak běhá po terase po
čtyřech za mým psem a štěká na něj, nalitej jak carskej důstojník, a prokládá to
procházením se po terase se samolibým úsměvem a skleničkou v ruce, viděla jsem
na něm jak je sám se sebou spokojenej a vymýšlí čím mě tak ještě ohromit ...
:-)) No fantazii měl, například si zničehož nic natáhl tričko na hlavu a rukávem
na mě zařval  "BAF !!!!" ...
Ještě že ho celkem rychle poslali zpět na moravu. Tam se ještě nějakou dobu
bavil tím, že mi ve chvílích, kdy měl v krvi víc jak tři promile (tzn. každej
večer), posílal zamilovaný maily,  včetně básní - ještě teď si pamatuju úryvek z
jedné : Já ve znamení draka jsem, já rvu s životem se každý den, a má povaha
dračí na to prostě stačí ..... Chacha, no prostě děs. Byl to vůl :-)) Teď už mi
ty vzpomínky přijdou směšný, ale věřte že tenkrát jsem si já po jeho odchodu
musela dát panáka :-))
Tak hodně zdaru všem, ať už tam hledáte cokoliv, přeje Lucka


Tímto bych moc ráda poděkovala Lucce za příspěvek :) Seznamková Královna