Zažívá to většina lidí, kteří se snaží najít si partnera přes internet. První, co nás zaujme je vzhled a je to naprosto u všech lidí, kteří hledají své štěstí na seznamce. Profily bez fotek mohou čekat ve schránce z 80% vzkazů od zoufalců, sexuálních nabídek či v poslední době reklamních nabídek. Poté, co jsme zhodnotili vzhled se podíváme na profil. I jeho/její zájmy, věk, fyziologické vlastnosti a názory nás také zaujmou. Začíná nás ten člověk zajímat a odhodláme se k prvnímu kontaktu.
Jeho psaný projev je skvělý, začínáme se těšit, až toho člověka poznáme. Když už se schyluje k setkání, připravujeme se na něj, jsme nervózní a v duchu si představujeme, jak to bude asi probíhat. Ze všech těch informací, vstřebaných pomocí internetu, jsme si v hlavě vytvořili určitou představu o protějšku, se kterým máme schůzku. Rande se zdá být skvělé a nic není špatné. Ale domů se vracíme s obvyklým pocitem, že tomu něco chybělo. Proč to tak je?
Prvním faktorem, který brání v přeskočení oné pověstné jiskry je fakt, že setkání je uměle zinscenované pomocí internetu za účelem seznámení. Oba aktéři ví, že jde o rande a tudíž by se tam jiskra měla objevit. Doufají v ní, i když většina toto popírá. Hledá jí naprosto každý, kdo jde na rande ze seznamky. A víte co se říká… když někdo tlačí na pilu, pila se ohne a přestane řezat. Proto k rande přistupujte jako kdyby jste šli s kamarády na pivo/kávu a nezávazně konverzujte, nehledejte na prvním setkání osudového partnera a nechte vše volně plynout. Představte si, že jste svůj protějšek potkali v metru a oslovili ho. On vám reagoval kladně a nyní se můžete poznat. Zapomeňte na chvíli na to, že bylo rande uměle vytvořeno pomocí seznamky.
Druhým faktorem je jistě to, že internetové seznamky jsou stále považovány valnou většinou populace za ostudu či za poslední místo, kam se člověk může uchýlit, pokud opravdu po několika letech nemůže najít partnera. Je mezi námi zakořeněný předsudek, že na seznamkách se pohybují pouze zoufalci, jedná se o second hand, kde je přebrané a použité zboží, které někdo odložil, nebo také outlet, ve kterém končí oblečení, které v normálním obchodě nikdo nechce. Proto většina lidí, co jsou na seznamce, se za to stydí a s tím přistupují i na schůzkách a podvědomě se brání tomu, aby setkání proběhlo opravdu příjemně a nestrojeně. Zkrátka se cítí nějakým způsobem na schůzkách méněcenně a to se velmi odrazí na tom, jak člověk na druhého působí. Nestyďte se za to, že užíváte internetových seznamek, je to zkrátka v dnešní hektické době naprosto normální. Buďte uvolnění.
Dalším negativním faktorem je vlastní představivost. Na rande jdete s vlastním obrazem člověka, kterého jste si představili a vybarvili ve své fantazii z fotek, vzkazů a profilů. Máte tedy v hlavně určitý obraz, jak jste si člověka ve své mysli vytvořili. A ejhle, na schůzku příjde někdo jiný a ne ten, kdo je na sto procent totožný s Vašim obrazem v mysli. Pro některé lidi je tento moment klíčovou bariérou a stačí už jen například jiný svetr či barva hlasu, kterým se skutečný člověk lidí od Vašeho vytvořeného obrazu v mysli. Následně na to je obraz narušen a pro vás je to jakési zklamání, že to není on. A je po všem, jste smutní a nedáte podvědomě opět protějšku šanci, aby Vás zaujal. I zde opět platí – zkuste ke schůzce přistupovat s lehkostí a nečekejte prince na bílém koni ze své mysli. Princ přeci nemusí přijet na bílém koni – zaujal by Vás i na černém hřebci?
Poslední a nejdůležitější bariérou jiskry je fakt, že máte stále v hlavně někoho jiného. V tomto případě bych raději žádné schůzky nepodnikala a na internetové seznámení se naprosto vykašlala. Akorát ztrácíte čas, protože budete neustále jen srovnávat a i když se najde někdo, kdo vás zaujme, nikdy nebude hrát ve vašem srdci prim, jelikož tam už se uhnízdil a drží se někdo jiný, na kterého chcete takto zapomenout. Neexistuje, opravdu. Na schůzky choďte opravdu jen tehdy, pokud máte v hlavě jasno. Ublížíte tak nejen sobě, ale i člověku, se kterým se sejdete. Bude mít akorát další rande, které si může ve svém diáři označit jako „ztráta času“.
Snad jsem Vám pomohla trochou k cestě za Vašim ideálem. Na seznamkách ještě více, než jinde platí heslo, že „musíte probrat opravdu hodně písku, než najdete zlato.“
A kde tu jiskru vlastně hledat? Ten pocit, že když odejdete z rande, zavřete za sebou doma dveře, na chvíli se zamyslíte a máte pocit, že si to chcete prostě a jednoduše zopakovat? Co si budeme povídat, nejjednodušší je to při osobním kontaktu. Kamarád známých, náhodný muž z kavárny či žena, které ulétl na zastávce deštník. Příležitost máte kdekoliv, chce to jen otevřít oči, když chodíte. A mít zdravé sebevědomí. Chápu, že ne každý má okolo sebe bandu přátel, co mají další přátele. Nemáte ani kolegy, kteří mají přátele. Seznamka je pro Vás tedy nejlepší volbou a pamatujte jedno: NEJSTE ŽÁDNÍ ZOUFALCI, JEN LIDÉ S NEDOSTATKEM PŘÍLEŽITOSTÍ. A pokud takto budete přistupovat i k protějšku, budete sklízet jen ovace.
PS: nedávno jsme byli se známými v restauraci a bavili jsme se právě o té oné pověstné jiskře. Přišel tam také jeden známý, kterého jsem viděla několikrát, ale nikdy jsem ho nezaregistrovala. Večer se vyvinul tak, že jsme tančili všichni do noci a on, ten náš známý, mi vyprovodil na zastávku. Dal mi pusu. Dva dny na to jsme se viděli znovu, bylo to na svahu opět se stejnými přáteli. Nijak jsme se spolu nebavili, i když jsme na sebe "na tajňáka" pomrkávali. Ani v chatě se neosmělil za mnou přijít a oslovit mne… i přesto, že se naše pohledy v chatě u krbu při společenské hře mezi 12-ti lidmi celkem žhavě a zdlouhavě střetli...už jsem to tam začala cítit totiž také :) Po tomto okamžiku to bylo. Taková malilinkatá jiskřička, plamínek, který obvykle kouká z karmy v koupelně (pokud ne, je to fakt problém :D ). Druhý den jsme jezdili na sjezdovce najednou nějakým způsobem spolu, následně se odpojili od skupinky, chodili spolu na svařák a čekali na sebe na svahu. Držel mně, když jsem si obouvala snowboard. Smáli se spolu, mlčeli spolu a poté seděli jsme spolu již sami dva v restauraci, kde mi zkrátil hodinové čekání na vlak, kterým jsem odjížděla domů. Vyprovodil mně, i když byl značně unavený… a dal mi ty pusy dvě… a já měla motýlky v břiše a celou cestu ve vlaku jsem se mile usmívala. Co je na tom však nejlepší? Když jsem se zapřemýšlela a představila bych si jeho profil na seznamce, rozhodně bych neodepsala ani by mně nezaujal :) Život je zkrátka někdy nevyzpytatelný.
co si myslíte o tom vy? také patříte k lidem, kteří to na seznamce vzdali, nebo se snažíte dát šanci i jedincům, kteří Vás hned nesežehli spalující touhou z něj v tu chvíli a ten moment strhat hadry hned u dveří?
Přeji krásný nový rok, v roce 2012 se těšte na výsledek testu a další neuvěřitelné příběhy, u kterých si stejně jako v roce 2011 ucvrndnete do kalhot :)))
sobota 31. prosince 2011
úterý 27. prosince 2011
Petr (XX let)
Přišel den D a já jsem vyrazila opět zkoušet své štěstí na schůzku s mužem ze seznamky. Jako vždy jsem si oblékla hezké oblečení, cigarety jsem raději nechala hluboko v kabelce, push-up podprsenku jsem si ramínky přitáhla ještě výše a zkontrolovala v zrcadle, zda mi nezůstalo mezi zuby kus špenátu z oběda. Vyzbrojená svým neprůstřelným půvabem a dobře vybranými oblečením jsem čekala u počítače na potvrzení schůzky.
Jelikož jsme se domluvili na pátou, byla jsem připravena. Čekala jsem na PC na jeho potvrzení. Po hodině čekání jsem zkontrolovala v zrcadle řasenku, opět si jako vždy překontrolovala, zda se mi na šatech neudělaly v podpaží fleky nebo zda jsem během hodinky nevyprchal můj parfém. Všechno bylo v pořádku. Další hodinku jsem věnovala nákupu pitomostí na e-shopech a aukru, poté jsem opět zaklela, že jsem opět podlehla volání internetových slev. Napsal chlapec až po dvou hodinách a schůzka se nám tedy posunula o dvě hodiny.
Pán byl jednoduše zvláštní. Sice nevěděl, jak se vyslovuje jméno polského prezidenta a nechápal, když jsem mu řekla, co dělám za práci, ale zato vypadal jako velmi jemný a milý typ. Nejevil známky žádných násilnických sklonů, dokonce byl zajímavě oblečen a nesmrděl hospodou. Základ byl dobrý. Po hodině jeho monologu o jeho zkrachovalých minulých vztazích, jak se všem svým expartnerkám snažil zařídit bydlení, jak se ochotně staral o dítě a stejně ho každá vyrazila na chodník, jsem měla po náladě. Začala jsem k němu cítit v tu chvíli spíše pečovatelskou náklonnost, než aby se mi z něj dělalo vlhko v kalhotkách. Nasadila jsem stejně utrápený výraz a až pán domluvil, čekal zřejmě i moje smutné příběhy, aby to bylo vyrovnané. Nejspíš abychom se politovali navzájem, poté usoudili že jsme si souzeni, chytli se za ruce a odešli oba k oltáři, poté jeli na dovolenou v Jugoslávii a následně na to přišlo první dítě. Koukal na mně s výrazem baseta a já se začala cítit opravdu jako Matka Tereza spasitelka se solidní depkou, která ze něj na mně přeskočila jako veš na děti ve školce.
Další blok konverzace bych pojala jako „konkurz na přítelkyni“. Dostávala jsem otázky ohledně mých dovolených, vztahů a dalších pro něj důležitých aspektů, ze kterých by si nejspíš udělal obrázek, zda jsem přijatelná půda pro zasetí jeho semínka (pro vážný vztah).
Nejspíš jsem se ve výběrovém řízení dostala do druhého kola, jelikož následovala nabídka pokračovat a trávit večer v hospodě ve společnosti jednoho jeho kamaráda. Tu jsem „bohužel“ musela zamítnout díky tomu, že vstávám do práce.
Když jsem se vracela domů, začala jsem se cítit nějak divně, bez nálady a v hlavně se mi začaly vířit nějaké zvláštní chmurné myšlenky. Přitáhla jsem si límec u kabátu blíže k tělu, zapálila si cigaretu a řekla si, že s takovým upírem lidské energie už opravdu nikdy nikam nepůjdu.
Jelikož jsme se domluvili na pátou, byla jsem připravena. Čekala jsem na PC na jeho potvrzení. Po hodině čekání jsem zkontrolovala v zrcadle řasenku, opět si jako vždy překontrolovala, zda se mi na šatech neudělaly v podpaží fleky nebo zda jsem během hodinky nevyprchal můj parfém. Všechno bylo v pořádku. Další hodinku jsem věnovala nákupu pitomostí na e-shopech a aukru, poté jsem opět zaklela, že jsem opět podlehla volání internetových slev. Napsal chlapec až po dvou hodinách a schůzka se nám tedy posunula o dvě hodiny.
Pán byl jednoduše zvláštní. Sice nevěděl, jak se vyslovuje jméno polského prezidenta a nechápal, když jsem mu řekla, co dělám za práci, ale zato vypadal jako velmi jemný a milý typ. Nejevil známky žádných násilnických sklonů, dokonce byl zajímavě oblečen a nesmrděl hospodou. Základ byl dobrý. Po hodině jeho monologu o jeho zkrachovalých minulých vztazích, jak se všem svým expartnerkám snažil zařídit bydlení, jak se ochotně staral o dítě a stejně ho každá vyrazila na chodník, jsem měla po náladě. Začala jsem k němu cítit v tu chvíli spíše pečovatelskou náklonnost, než aby se mi z něj dělalo vlhko v kalhotkách. Nasadila jsem stejně utrápený výraz a až pán domluvil, čekal zřejmě i moje smutné příběhy, aby to bylo vyrovnané. Nejspíš abychom se politovali navzájem, poté usoudili že jsme si souzeni, chytli se za ruce a odešli oba k oltáři, poté jeli na dovolenou v Jugoslávii a následně na to přišlo první dítě. Koukal na mně s výrazem baseta a já se začala cítit opravdu jako Matka Tereza spasitelka se solidní depkou, která ze něj na mně přeskočila jako veš na děti ve školce.
Další blok konverzace bych pojala jako „konkurz na přítelkyni“. Dostávala jsem otázky ohledně mých dovolených, vztahů a dalších pro něj důležitých aspektů, ze kterých by si nejspíš udělal obrázek, zda jsem přijatelná půda pro zasetí jeho semínka (pro vážný vztah).
Nejspíš jsem se ve výběrovém řízení dostala do druhého kola, jelikož následovala nabídka pokračovat a trávit večer v hospodě ve společnosti jednoho jeho kamaráda. Tu jsem „bohužel“ musela zamítnout díky tomu, že vstávám do práce.
Když jsem se vracela domů, začala jsem se cítit nějak divně, bez nálady a v hlavně se mi začaly vířit nějaké zvláštní chmurné myšlenky. Přitáhla jsem si límec u kabátu blíže k tělu, zapálila si cigaretu a řekla si, že s takovým upírem lidské energie už opravdu nikdy nikam nepůjdu.
neděle 25. prosince 2011
Jarmil (XXlet)
Při této historce jsem opravdu nevěřícně koukala a než jsem se opravdu dokázala probrat z transu, musela jsem si ten příspěvek přečíst ještě jednou. Budu tento příběh s dovolením vyprávět v první osobě.
Žiji v menším městě a bohužel na seznámení mi moc času nezbývá. Pohybuji se v komunitě lidí, kteří se navzájem dobře znají a v mé práci to vypadá obdobně. O normálního člověka zde člověk nezavadí roky a potencionální uchazeči a mojí společnost jsou buď zadaní a chtějí si povyrazit, nebo z nějakého jiného důvodu nepřicházejí v úvahu. Rozhodla jsem se zkusit své štěstí na Štěstí. K mému úžasu zde zkouší štěstí takových tisíc podobných typů, jako jsem já, ale i přesto jsem se odhodlala a založila si profil.
Napsalo mi několik docela zajímavých chlapů. Když jsem filtrovala zprávy a vyřadila ženaté muže nad 40 let, sexuální nabídky různého rázu (tisícovku za to, že přijdeš ke mně domů, nazuješ si vysoké jehlové podpatky, projdeš se mi dvakrát po rukou a odejdeš), výzvy k nezávaznému sexu či zkopírované odpovědi od několik zoufalců, kteří rádi používají CTRL C CTRL V, jsem se nakonec prokousala k několika zajímavým mužům.
Po nějaké době, kdy jsem opravdu usoudila, že mně jeden člověk zajímá, jsem se rozhodla pro osobní schůzku.
Pán byl velmi milý, hodně mi povídal o svojí práci finančního zástupce a také mi velmi mile překvapilo, že se o mně zajímal. Ptal se mně, kde bydlím, kolik mi je let, zda mám svůj vlastní byt, nebo jak vidím svoje plány do budoucna ohledně bydlení, práce a podobně. Také mi mile překvapilo, že jsem se bavili o důchodové reformě a co si myslím o tom, jaký budu pobírat důchod. Přišlo mi to velmi zajímavé, rozebírat otázky budoucnosti a naše rande proběhlo v pěkném konverzačním tónu, kdy jsme se bavili o budoucnosti, investicích a důchodu. Příjemná změna, nemusím se bát, kdy se mně začne optávat na to, co mám ráda v sexu a zda používám vibrátor, když si to dělám sama. Byla jsem velmi mile překvapena a domluvila jsem si s ním nadšená další schůzku.
Druhý den mi od něj přišel email, že by rád věděl moje jméno a příjmení. Souhlasila jsem a poskytla jsem mu své údaje, jelikož mi ještě ten večer s koketním výrazem předával vizitku, přičemž jsem se mile začervenala. Velmi mně ten chlap zaujala a když jsem za tři dny plánovala další schůzku, měla jsem úsměv na rtech.
Přišel den D a já jsem řešila jako vždy, co si vezmu na sebe. Hodinu jsem stála před zrcadlem a na mojí posteli se začaly kupit vrstvy oblečení, které neprošlo mým výběrovým řízením.
Na schůzku dorazil v obleku a přinesl mi malinkou růžičku, dal mi pusu na tvář. Byla jsem velmi potěšena. Sedli jsme si a začali si povídat.
Najednou vytáhl velké černé desky s různými papíry. Rozložil je na stůl a já jsem nějak nechápala. Otočil je všechny ke mně a já pochopila, že jsou to různé smlouvy. Životní pojištění, Spořící účet, Důchodové pojištění a nechybělo tam ani Stavební spoření. Všechny smlouvy měly již předtištěné moje jméno na hlavní stránce a předvyplněné některé údaje, které ze mně stihl vytáhnout emailem a na minulé schůzce.
S úsměvem mi naznačil, abych se na to podívala, protože při minulé schůzce prý pochopil, co skutečně potřebuji a podle toho mi sestavil mé osobní portfolio pojištění a služeb přímo na míru.
Podívala jsem se na něj a pořád jsem byla v šoku. On se mile usmíval a pokynul mi hlavou, abych si to přečetla a čemu nebudu rozumět, mám se zeptat. Prý od toho tady je. Hodila jsem mu všechny smlouvy na hlavu a snažila se co nejdříve zmizet.
Žiji v menším městě a bohužel na seznámení mi moc času nezbývá. Pohybuji se v komunitě lidí, kteří se navzájem dobře znají a v mé práci to vypadá obdobně. O normálního člověka zde člověk nezavadí roky a potencionální uchazeči a mojí společnost jsou buď zadaní a chtějí si povyrazit, nebo z nějakého jiného důvodu nepřicházejí v úvahu. Rozhodla jsem se zkusit své štěstí na Štěstí. K mému úžasu zde zkouší štěstí takových tisíc podobných typů, jako jsem já, ale i přesto jsem se odhodlala a založila si profil.
Napsalo mi několik docela zajímavých chlapů. Když jsem filtrovala zprávy a vyřadila ženaté muže nad 40 let, sexuální nabídky různého rázu (tisícovku za to, že přijdeš ke mně domů, nazuješ si vysoké jehlové podpatky, projdeš se mi dvakrát po rukou a odejdeš), výzvy k nezávaznému sexu či zkopírované odpovědi od několik zoufalců, kteří rádi používají CTRL C CTRL V, jsem se nakonec prokousala k několika zajímavým mužům.
Po nějaké době, kdy jsem opravdu usoudila, že mně jeden člověk zajímá, jsem se rozhodla pro osobní schůzku.
Pán byl velmi milý, hodně mi povídal o svojí práci finančního zástupce a také mi velmi mile překvapilo, že se o mně zajímal. Ptal se mně, kde bydlím, kolik mi je let, zda mám svůj vlastní byt, nebo jak vidím svoje plány do budoucna ohledně bydlení, práce a podobně. Také mi mile překvapilo, že jsem se bavili o důchodové reformě a co si myslím o tom, jaký budu pobírat důchod. Přišlo mi to velmi zajímavé, rozebírat otázky budoucnosti a naše rande proběhlo v pěkném konverzačním tónu, kdy jsme se bavili o budoucnosti, investicích a důchodu. Příjemná změna, nemusím se bát, kdy se mně začne optávat na to, co mám ráda v sexu a zda používám vibrátor, když si to dělám sama. Byla jsem velmi mile překvapena a domluvila jsem si s ním nadšená další schůzku.
Druhý den mi od něj přišel email, že by rád věděl moje jméno a příjmení. Souhlasila jsem a poskytla jsem mu své údaje, jelikož mi ještě ten večer s koketním výrazem předával vizitku, přičemž jsem se mile začervenala. Velmi mně ten chlap zaujala a když jsem za tři dny plánovala další schůzku, měla jsem úsměv na rtech.
Přišel den D a já jsem řešila jako vždy, co si vezmu na sebe. Hodinu jsem stála před zrcadlem a na mojí posteli se začaly kupit vrstvy oblečení, které neprošlo mým výběrovým řízením.
Na schůzku dorazil v obleku a přinesl mi malinkou růžičku, dal mi pusu na tvář. Byla jsem velmi potěšena. Sedli jsme si a začali si povídat.
Najednou vytáhl velké černé desky s různými papíry. Rozložil je na stůl a já jsem nějak nechápala. Otočil je všechny ke mně a já pochopila, že jsou to různé smlouvy. Životní pojištění, Spořící účet, Důchodové pojištění a nechybělo tam ani Stavební spoření. Všechny smlouvy měly již předtištěné moje jméno na hlavní stránce a předvyplněné některé údaje, které ze mně stihl vytáhnout emailem a na minulé schůzce.
S úsměvem mi naznačil, abych se na to podívala, protože při minulé schůzce prý pochopil, co skutečně potřebuji a podle toho mi sestavil mé osobní portfolio pojištění a služeb přímo na míru.
Podívala jsem se na něj a pořád jsem byla v šoku. On se mile usmíval a pokynul mi hlavou, abych si to přečetla a čemu nebudu rozumět, mám se zeptat. Prý od toho tady je. Hodila jsem mu všechny smlouvy na hlavu a snažila se co nejdříve zmizet.
sobota 24. prosince 2011
Vánoční přání od Seznamkové královny
Milí čtenáři,
ať už trávíte Vánoce v rodinném kruhu, listování na seznamkových serverech či čtením neuvěřitelných příběhů, vše Vám přeji, ať Vás dnešní den je ten nejkrásnější a nejradostnější.
Přeji z celého srdce krásné svátky pro všechny:
- klíčaře (cpou si klíče do přední kapsy jeans aby jejich přirození vypadalo větší) - tesco pytlíkáře (pánové, chodící na rande s tesco taškou)
- Vuittonkářky (15-20 leté slečny s jeans od pana Yuanga a kabelkou Vuitton s peroxidovým přelivem)
- sandálisty (pánové v kapsáčích, bílými ponožky v sandálech a pivsonem v ruce)
- batůžkářky (slečna s krosnou a jehlovými podpatky)
Veselé Vánoce pro všechny obyčejné či zajímavé muže a ženy, pro všechny, co ještě nenašli svého prince a svojí princeznu, pro důchodce, co budou vždy nadávat na obsazené oblíbené sedačky v tramvaji (chtějí přeci tu svojí, že je místo vedle je nezajímá) a všechny hodné policajty, kteří jsou na nás při téměř nemožném parkování ve městě ve vánočních dnech shovívavější (pokud ovšem jejich manželka nepotřebuje nutně novou lednici) Veselé Vánoce a hodně dárečků pod stromečkem všem lidem, co sledují můj blog. Bez všech výše jmenovaných lidí by přeci život nebyl takový, jaký je a jsem za to moc ráda. Bez této inspirace bych ani já nemohla psát blog a bavit Vás těmito příběhy.
Děkuji Vám za Vaši věrnost mému blogu a jako bonus přikládám dva povedené "dárečky" :)
ať už trávíte Vánoce v rodinném kruhu, listování na seznamkových serverech či čtením neuvěřitelných příběhů, vše Vám přeji, ať Vás dnešní den je ten nejkrásnější a nejradostnější.
Přeji z celého srdce krásné svátky pro všechny:
- klíčaře (cpou si klíče do přední kapsy jeans aby jejich přirození vypadalo větší) - tesco pytlíkáře (pánové, chodící na rande s tesco taškou)
- Vuittonkářky (15-20 leté slečny s jeans od pana Yuanga a kabelkou Vuitton s peroxidovým přelivem)
- sandálisty (pánové v kapsáčích, bílými ponožky v sandálech a pivsonem v ruce)
- batůžkářky (slečna s krosnou a jehlovými podpatky)
Veselé Vánoce pro všechny obyčejné či zajímavé muže a ženy, pro všechny, co ještě nenašli svého prince a svojí princeznu, pro důchodce, co budou vždy nadávat na obsazené oblíbené sedačky v tramvaji (chtějí přeci tu svojí, že je místo vedle je nezajímá) a všechny hodné policajty, kteří jsou na nás při téměř nemožném parkování ve městě ve vánočních dnech shovívavější (pokud ovšem jejich manželka nepotřebuje nutně novou lednici) Veselé Vánoce a hodně dárečků pod stromečkem všem lidem, co sledují můj blog. Bez všech výše jmenovaných lidí by přeci život nebyl takový, jaký je a jsem za to moc ráda. Bez této inspirace bych ani já nemohla psát blog a bavit Vás těmito příběhy.
Děkuji Vám za Vaši věrnost mému blogu a jako bonus přikládám dva povedené "dárečky" :)
čtvrtek 22. prosince 2011
Pavel K (xxx)
opět mám převzatou historku, kterou mi vyprávěla dnes kamarádka u kafe. Musím se o ní s vámi podělit, protože je to opět další neuvěřitelný příběh, u kterého jsem si málem vylila laté do rozkroku.
Naše společná známá má ráda internet a ráda šmejdí po různých chatech a diskuzích. Píše si se zajímavými lidmi, ráda s nimi virtuálně komunikuje a také se s někým občas sejde, ať už je to za účelem seznámení, či obyčejného "zapaření" v anonymní Praze.
Poznala zajímavého chlapa, se kterým si opět jako klasicky ze začátku psala o obyčejných věcech. Zaujal jí svými názory a tím, že se zdál jako správně trhlý chlap, se kterými se jí psalo dobře. Neměla ráda nudu a konvenci, chlapci s notebookama, svetříčku a tričíčku s límečkem jí evokuovali šedou kancelářskou nudu. Ale tenhle pán se zdál opravdu jiný a veselý.
Poprvé se s nim sešla v kavárně. Kupodivu nevypadal vůbec jako klasický pán, který si hodinu před schůzkou sundá snubní prstýnek (ale zapomene, že se před měsícem vrátil z dovolené u moře, kde s manželkou a dvěma svými potomky trávili krásnou rodinnou idylku a na ruce mu po sundání prstýnku zůstane znatelný vytetovaný bílý kroužek :)).
Nebo jako věčně mladý týnejdžr s pleškou, ve skate mikině a DC svého syna a modelu adidasech, které byly cool za dob krále Klacka, který sníží svůj věk o deset let a myslí si, že mu to ty ženský spolykají i s navijákem.
Kdepak, on nebyl takový. Byl to správný chlap, se kterým se jí moc hezky povídalo a nebyl vlezlý. Naopak se choval jako galantní gentleman.
Sešla se s nim podruhé, potřetí a na další rande šla už docela přesvědčená o tom, že nevylučuje možnost skončit u něj doma. Vzala si na sebe pěkné prádlo, nový svetřík a Rexonu použila úplně všude - to kdyby náhodou :)))
Přesně jak čekala, večer se sebrali a šli k němu. Byla po pár skleničkách vína a to jí ještě více podnítilo touhu po něm. Sedla si na gauč a on se s omluvou vytratil do vedlejší místnosti. Pousmála se a byla spokojená, že má na muže celkem normální hygienické návyky. Po deseti minutách si zkontrolovala v zrcátku, zda jí řasenka a stíny neudělaly pandí oči. Přejela si rty leskem a čekala dál. Po dalších deseti minutách jí napadlo, že by mohla zkontolovat stav kalhotek, zda vše sedí na svém místě... vše v pořádku.
Otevřely se po půl hodině dveře a vyšel člověk v černém koženém kabátu. Nevěděla, zda se má smát nebo se bát. Pod kabátem se mu totiž rýsoval zvláštní postroj, připomínající taktickou vestu vojáků a místo trenek mu jeho chloubu ukrývaly černá kožená tanga. Nevěděla co si má myslet, ale lekla se. Byla v šoku.
Byl celkem milý, ale důrazně jí řekl, co po ní chce. Chtěl, aby si sedla na bobek a předstírala slepici. Ano, přesně tak. Ona byla neuvěřitelně šokovaná a jelikož se bála, aby jí něco neudělal, skutečně ho poslechla, přikrčila se na bobek a vydávala ze sebe několik minut "ko ko ko"
Když byl pán uspokojený, vylítla z bytu rychlostí blesku a ani se neotočila.
Naše společná známá má ráda internet a ráda šmejdí po různých chatech a diskuzích. Píše si se zajímavými lidmi, ráda s nimi virtuálně komunikuje a také se s někým občas sejde, ať už je to za účelem seznámení, či obyčejného "zapaření" v anonymní Praze.
Poznala zajímavého chlapa, se kterým si opět jako klasicky ze začátku psala o obyčejných věcech. Zaujal jí svými názory a tím, že se zdál jako správně trhlý chlap, se kterými se jí psalo dobře. Neměla ráda nudu a konvenci, chlapci s notebookama, svetříčku a tričíčku s límečkem jí evokuovali šedou kancelářskou nudu. Ale tenhle pán se zdál opravdu jiný a veselý.
Poprvé se s nim sešla v kavárně. Kupodivu nevypadal vůbec jako klasický pán, který si hodinu před schůzkou sundá snubní prstýnek (ale zapomene, že se před měsícem vrátil z dovolené u moře, kde s manželkou a dvěma svými potomky trávili krásnou rodinnou idylku a na ruce mu po sundání prstýnku zůstane znatelný vytetovaný bílý kroužek :)).
Nebo jako věčně mladý týnejdžr s pleškou, ve skate mikině a DC svého syna a modelu adidasech, které byly cool za dob krále Klacka, který sníží svůj věk o deset let a myslí si, že mu to ty ženský spolykají i s navijákem.
Kdepak, on nebyl takový. Byl to správný chlap, se kterým se jí moc hezky povídalo a nebyl vlezlý. Naopak se choval jako galantní gentleman.
Sešla se s nim podruhé, potřetí a na další rande šla už docela přesvědčená o tom, že nevylučuje možnost skončit u něj doma. Vzala si na sebe pěkné prádlo, nový svetřík a Rexonu použila úplně všude - to kdyby náhodou :)))
Přesně jak čekala, večer se sebrali a šli k němu. Byla po pár skleničkách vína a to jí ještě více podnítilo touhu po něm. Sedla si na gauč a on se s omluvou vytratil do vedlejší místnosti. Pousmála se a byla spokojená, že má na muže celkem normální hygienické návyky. Po deseti minutách si zkontrolovala v zrcátku, zda jí řasenka a stíny neudělaly pandí oči. Přejela si rty leskem a čekala dál. Po dalších deseti minutách jí napadlo, že by mohla zkontolovat stav kalhotek, zda vše sedí na svém místě... vše v pořádku.
Otevřely se po půl hodině dveře a vyšel člověk v černém koženém kabátu. Nevěděla, zda se má smát nebo se bát. Pod kabátem se mu totiž rýsoval zvláštní postroj, připomínající taktickou vestu vojáků a místo trenek mu jeho chloubu ukrývaly černá kožená tanga. Nevěděla co si má myslet, ale lekla se. Byla v šoku.
Byl celkem milý, ale důrazně jí řekl, co po ní chce. Chtěl, aby si sedla na bobek a předstírala slepici. Ano, přesně tak. Ona byla neuvěřitelně šokovaná a jelikož se bála, aby jí něco neudělal, skutečně ho poslechla, přikrčila se na bobek a vydávala ze sebe několik minut "ko ko ko"
Když byl pán uspokojený, vylítla z bytu rychlostí blesku a ani se neotočila.
sobota 17. prosince 2011
Kamil (X-let)
Tento příběh mi byl interpretován včera mým známým. Stal se jeho kamarádce, která přes internet hledala milenecký vztah.
Slečna se sešla s několika muži. Ani jeden však nebyl takový, jakého by si alespoň z části představovala. Chtěla nějakého atraktivnější muže, se kterým se bude občas scházet za účelem pravidelného přísunu jistého sexuálního uspokojení. Ze seznamu několika ženáčů a zoufalců jí zbyl jeden či dva, se kterými se rozhodla sejít podruhé.
První jí prý v posteli nevyhovoval, druhému se z nějakého důvodu nedokázala stále dostat pod trenky. Dle kamarádova popisu je slečna velmi atraktivní, v její fyzické přitažlivosti tedy s tímto mužem problém jistě být nemohl.
Proběhlo několik večerů, které trávila u něho doma. Seděli spolu pokaždé večer na pohovce a dívali se na televizi. Zkoušela si k té televizi lehnout v nějaké provokativní póze – výsledek nula. Na další schůzku si oblékla vyzývavé oblečení, z pod kterého jí bylo vidět erotické prádlo. Muž opět zabraně koukal na televizi. Třetí schůzku u něj doma už opravdu nevydržela a začala mu jezdit rukou po stehně, jelikož muž byl také velmi přitažlivý a ráda by už alespoň tentokrát přišla domů uspokojená. Muž však na její dotyky nereagoval a dál se díval se opět upřeně na televizi. Dokonce si malinko poodsedával.
Slečně se však tento člověk velmi líbil a rozhodla se mu dát šanci napočtvrté. Přišla opět k němu domů a poprosila ho, aby nezapínal televizi. Udělal to, leč velmi nerad, ale na gauč si vzal křížovky, zda si nemohou tedy alespoň luštit. Tohle bylo na ní příliš a na rovinu se ho zeptala, co od těchto schůzek čeká.
Nastalo ticho a ona pochopila, že tady něco opravdu nehraje. Muž se díval do země a začal se pomalu rozpovídat. Vypadlo z něj, že ho nepřitahuje ani jedno pohlaví a fyzický sex mu naprosto nic neříká. Sex s ženou se mu příčí. Zeptala se ho, proč tedy hledá partneru pro sexuální vztah. Odpověď byla šokující.
„Nemůžu se milovat se ženou ani s mužem. Ale orgasmu dosáhnu pouze při jedné věci – když si žena v koupelně stáhne kalhotky, přikrčí se a já slyším a vidím, jak se vyčůrá na dlaždičky. Ten zvuk dopadající moči na dlážděný povrch je jediná věc, při které dosáhnu nejsilnějšího vyvrcholení.“
Slečna se sešla s několika muži. Ani jeden však nebyl takový, jakého by si alespoň z části představovala. Chtěla nějakého atraktivnější muže, se kterým se bude občas scházet za účelem pravidelného přísunu jistého sexuálního uspokojení. Ze seznamu několika ženáčů a zoufalců jí zbyl jeden či dva, se kterými se rozhodla sejít podruhé.
První jí prý v posteli nevyhovoval, druhému se z nějakého důvodu nedokázala stále dostat pod trenky. Dle kamarádova popisu je slečna velmi atraktivní, v její fyzické přitažlivosti tedy s tímto mužem problém jistě být nemohl.
Proběhlo několik večerů, které trávila u něho doma. Seděli spolu pokaždé večer na pohovce a dívali se na televizi. Zkoušela si k té televizi lehnout v nějaké provokativní póze – výsledek nula. Na další schůzku si oblékla vyzývavé oblečení, z pod kterého jí bylo vidět erotické prádlo. Muž opět zabraně koukal na televizi. Třetí schůzku u něj doma už opravdu nevydržela a začala mu jezdit rukou po stehně, jelikož muž byl také velmi přitažlivý a ráda by už alespoň tentokrát přišla domů uspokojená. Muž však na její dotyky nereagoval a dál se díval se opět upřeně na televizi. Dokonce si malinko poodsedával.
Slečně se však tento člověk velmi líbil a rozhodla se mu dát šanci napočtvrté. Přišla opět k němu domů a poprosila ho, aby nezapínal televizi. Udělal to, leč velmi nerad, ale na gauč si vzal křížovky, zda si nemohou tedy alespoň luštit. Tohle bylo na ní příliš a na rovinu se ho zeptala, co od těchto schůzek čeká.
Nastalo ticho a ona pochopila, že tady něco opravdu nehraje. Muž se díval do země a začal se pomalu rozpovídat. Vypadlo z něj, že ho nepřitahuje ani jedno pohlaví a fyzický sex mu naprosto nic neříká. Sex s ženou se mu příčí. Zeptala se ho, proč tedy hledá partneru pro sexuální vztah. Odpověď byla šokující.
„Nemůžu se milovat se ženou ani s mužem. Ale orgasmu dosáhnu pouze při jedné věci – když si žena v koupelně stáhne kalhotky, přikrčí se a já slyším a vidím, jak se vyčůrá na dlaždičky. Ten zvuk dopadající moči na dlážděný povrch je jediná věc, při které dosáhnu nejsilnějšího vyvrcholení.“
pátek 16. prosince 2011
Ferdinand (43)
tohoto muže jsem potkala na seznamce, napsal mi první. Podívala jsem se na jeho profil a velice mne zaujala jeho fotografie, kde stojí někde v horách, má na sobě brýle a čepici. Oh, řekla jsem si, vypadá to na sympaťáka. Další fotku neměl.
Měli jsme se sejít v kavárně mojí známé, kde jsem s ní před schůzkou seděla. Je to má spojenkyně, věděla, na co zde čekám.
Otevřely se dveře a dovnitř nakoukl starý, šedivý pán. Posadil se a dal si malého "pivsona".
Nějak jsem stále čekala, kdo příjde a vůbec jsem si ho nevšimla. Čekala jsem na pána z fotky. Kamarádka se rozhodla prověřit terén a zeptala se dotyčného, zda na někoho nečeká, jestli má přinést dva jídelní lístky. Řekl, že zde má schůzku ze slečnou z internetu a já jsem jen tupě zírala a opět nemohla uvěřit, jak ty fotky zkreslují.
Pán měl opravdu rysy cca 55 letého chlapa, leč postavu celkem ucházející. Začali jsme se bavit pochopitelně o obecných tématech a o kravinách, protože jsem chtěla tu schůzku nějak ukončit. Opravdu nejsem gerontofil a on vypadal jako pán v letech, co honí mladé sukýnky a buchtičky, zatímco jeho letitá manželka se stará o vnoučátka.
Pochopitelně jsem si myslela to, co jsem si myslela - pán mi začal barvitě líčit, jak miluje sex a jak se "rozsouložil". Vyprávěl mi, jak souložil s holkami ze seznamek, jak obšťastňoval studentky, jak měly mejdany s prostitutkami a jak ohnul tu nejkrásnější holku z medicíny... uff, dvě hodiny jsem to zvládla. Ani jsem se ho nezeptala, proč tedy má v profilu zaškrtnutý přátelský/vážný vztah a ne rovnou flirt a sex. Odpověděl mi jednoduše - že prý na profil s kolonkou flirt a sex chodí samé zoufalkyně, ale on by rád poznal holku, co prý je normální, proto radši píše, že chce vážný vztah a poté nenápadně přejde na vztah o sexu...
Při konci schůzky ze mně doloval celkem otravně telefon, když jsem mu ho nechtěla dát, zkoušel to jinak...musela jsem mu slíbit, že s ním někam ještě zajdu, aby vůbec dal pokoj. A hlavně? o pracovníka kriminální policie zájem opravdu nemám!!!
ohhh... no to jsou pecky :) Ale alespoň byl chlapec upřímný :)
Měli jsme se sejít v kavárně mojí známé, kde jsem s ní před schůzkou seděla. Je to má spojenkyně, věděla, na co zde čekám.
Otevřely se dveře a dovnitř nakoukl starý, šedivý pán. Posadil se a dal si malého "pivsona".
Nějak jsem stále čekala, kdo příjde a vůbec jsem si ho nevšimla. Čekala jsem na pána z fotky. Kamarádka se rozhodla prověřit terén a zeptala se dotyčného, zda na někoho nečeká, jestli má přinést dva jídelní lístky. Řekl, že zde má schůzku ze slečnou z internetu a já jsem jen tupě zírala a opět nemohla uvěřit, jak ty fotky zkreslují.
Pán měl opravdu rysy cca 55 letého chlapa, leč postavu celkem ucházející. Začali jsme se bavit pochopitelně o obecných tématech a o kravinách, protože jsem chtěla tu schůzku nějak ukončit. Opravdu nejsem gerontofil a on vypadal jako pán v letech, co honí mladé sukýnky a buchtičky, zatímco jeho letitá manželka se stará o vnoučátka.
Pochopitelně jsem si myslela to, co jsem si myslela - pán mi začal barvitě líčit, jak miluje sex a jak se "rozsouložil". Vyprávěl mi, jak souložil s holkami ze seznamek, jak obšťastňoval studentky, jak měly mejdany s prostitutkami a jak ohnul tu nejkrásnější holku z medicíny... uff, dvě hodiny jsem to zvládla. Ani jsem se ho nezeptala, proč tedy má v profilu zaškrtnutý přátelský/vážný vztah a ne rovnou flirt a sex. Odpověděl mi jednoduše - že prý na profil s kolonkou flirt a sex chodí samé zoufalkyně, ale on by rád poznal holku, co prý je normální, proto radši píše, že chce vážný vztah a poté nenápadně přejde na vztah o sexu...
Při konci schůzky ze mně doloval celkem otravně telefon, když jsem mu ho nechtěla dát, zkoušel to jinak...musela jsem mu slíbit, že s ním někam ještě zajdu, aby vůbec dal pokoj. A hlavně? o pracovníka kriminální policie zájem opravdu nemám!!!
ohhh... no to jsou pecky :) Ale alespoň byl chlapec upřímný :)
pondělí 12. prosince 2011
inzeráty
Dámy a pánové, nyní nadešel čas trochu zvolnit a okořenit blog o nějaké další libůstky z oblasti seznamkového randěníčka. Dnes jsem pro vás přichystala nějaké peprné inzerátky, vyskytující se na všech možných serverech. Tady jsou některé, které stojí za zveřejnění.
34 let, Olomoucký kraj
chtel bych mit s nekym dite nebo i dve ale na zivot se zenou a vztahy se zenou mne nebavi a nezvladam to a chci zit proto sam-ale nechci promarnit svuj zivot a kdyz to tak reknu chci delat to co jde-pokud ma nekdo podobny problem a chtel by mit dite nebo nekolik deti a nevadila by mu ma nepritomnost v zivote-tak odpovim vsem s fotkou a vekem a nejlepe od x do 45 let-stacilo by mi jen mit s nekym dite a nevadi mi ani to ze se o vsechno musim starat sam jinak penize dum a vsechno uz mam
?? let, Plzeňský kraj
Ahoj všem, jsem celkem normální a obyčejný kluk avšak jsem mnohem jemnější a něžnější možná až holčičí. Navíc i když věk tomu nenasvědčuje jsem uvnitř malý chlapeček, možná až takové dospělé miminko. Hledám spíše staršího aktivního, hodného, něžného a velmi tolerantního člověka co by chtěl ke mě přistupovat spíš jako k holčičímu miminku.
21 let, Brno
Finančně zajištěný podnikatel (23) hledá mladou "kamarádku" z Brna na občasné schůzky formou něco za něco :) oboustranná diskrétnost :) více se dozvíš když napíšeš :)
21 let.
hmm no chci poznat nějakou frajerku no napiš dáme někde cígo a uvidí se no koukni na můj profil a napiš jo no čágo
Pohlaví: Muž, Věk: 29
Hledám asistentku a milenku v jedné osobě. Pokud by ti nevadilo mít se šéfem sex v pracovní době a v práci,tak se ozvi. Práce v Ov na hpp...Nástup ihned ...Více info osobně
34 let, Olomoucký kraj
chtel bych mit s nekym dite nebo i dve ale na zivot se zenou a vztahy se zenou mne nebavi a nezvladam to a chci zit proto sam-ale nechci promarnit svuj zivot a kdyz to tak reknu chci delat to co jde-pokud ma nekdo podobny problem a chtel by mit dite nebo nekolik deti a nevadila by mu ma nepritomnost v zivote-tak odpovim vsem s fotkou a vekem a nejlepe od x do 45 let-stacilo by mi jen mit s nekym dite a nevadi mi ani to ze se o vsechno musim starat sam jinak penize dum a vsechno uz mam
?? let, Plzeňský kraj
Ahoj všem, jsem celkem normální a obyčejný kluk avšak jsem mnohem jemnější a něžnější možná až holčičí. Navíc i když věk tomu nenasvědčuje jsem uvnitř malý chlapeček, možná až takové dospělé miminko. Hledám spíše staršího aktivního, hodného, něžného a velmi tolerantního člověka co by chtěl ke mě přistupovat spíš jako k holčičímu miminku.
21 let, Brno
Finančně zajištěný podnikatel (23) hledá mladou "kamarádku" z Brna na občasné schůzky formou něco za něco :) oboustranná diskrétnost :) více se dozvíš když napíšeš :)
21 let.
hmm no chci poznat nějakou frajerku no napiš dáme někde cígo a uvidí se no koukni na můj profil a napiš jo no čágo
Pohlaví: Muž, Věk: 29
Hledám asistentku a milenku v jedné osobě. Pokud by ti nevadilo mít se šéfem sex v pracovní době a v práci,tak se ozvi. Práce v Ov na hpp...Nástup ihned ...Více info osobně
sobota 10. prosince 2011
Ignác (42)
Tento chlápek se pyšnil stejným zaměřením VŠ jako mám já. Pohybuje se převážně v Praze, hledá partnerku pro vážný vztah. Vzhledem k jeho opravdu na můj vkus vysokému věku jsem s ním původně nikam jít nechtěla.
Jednoho krásného večera jsem se opravdu doma nudila a neměla do čeho kopnout a v zoufalosti, jak zaplnit svůj večerní program po tréninku, jsem si s ním domluvila schůzku.
Přišel, představil se a usedl.
Nyní bych ráda tento odstavec věnovala nějaké diskuzi a Vašemu názoru, zda já nejsem moc náročná, nebo zda nejsem povrchní, co se týče mužského vzhledu.
Tento pán si totiž na schůzku přinesl igelitovou tašku Tesco, ve které měl peněženku, rukavice, klíče od auta a nějaké další drobnosti, na které ženy většinou užívají kabelku a muži...ehm...igelitky? Je to normální? Myslela jsem, že pánům postačí na tahání jejich základního minima (kondom v peněžence, kapesník v kapse a klíče v přední kapse jeans, které jsou kamuflovaně nastavené ve vztyčené poloze, dále pak mobilní telefon, drobné po kapsách a žvejkačky) kapsy u bund, mikin a kalhot. Pokud je náklad větší, nosí se aktovka (pro starší ročníky) či elegantní pánská taška, batoh (brrr) či někteří páni nosí tašku na NTB.
Ale tesco igelitku?
Nicméně z ní vylovil následně po hodině peněženku a zaplatil. Nemastný, neslaný, břuch deroucí se z jeans a trekové boty....
asi jesm vážně magor, ale ta igelitka mi teda vadila nejvíce :(
Jednoho krásného večera jsem se opravdu doma nudila a neměla do čeho kopnout a v zoufalosti, jak zaplnit svůj večerní program po tréninku, jsem si s ním domluvila schůzku.
Přišel, představil se a usedl.
Nyní bych ráda tento odstavec věnovala nějaké diskuzi a Vašemu názoru, zda já nejsem moc náročná, nebo zda nejsem povrchní, co se týče mužského vzhledu.
Tento pán si totiž na schůzku přinesl igelitovou tašku Tesco, ve které měl peněženku, rukavice, klíče od auta a nějaké další drobnosti, na které ženy většinou užívají kabelku a muži...ehm...igelitky? Je to normální? Myslela jsem, že pánům postačí na tahání jejich základního minima (kondom v peněžence, kapesník v kapse a klíče v přední kapse jeans, které jsou kamuflovaně nastavené ve vztyčené poloze, dále pak mobilní telefon, drobné po kapsách a žvejkačky) kapsy u bund, mikin a kalhot. Pokud je náklad větší, nosí se aktovka (pro starší ročníky) či elegantní pánská taška, batoh (brrr) či někteří páni nosí tašku na NTB.
Ale tesco igelitku?
Nicméně z ní vylovil následně po hodině peněženku a zaplatil. Nemastný, neslaný, břuch deroucí se z jeans a trekové boty....
asi jesm vážně magor, ale ta igelitka mi teda vadila nejvíce :(
čtvrtek 8. prosince 2011
Alfons (23)
Docela milý klučina, který byl o rok mladší, studoval filosofii a psal prózu, což mi neskutečně imponovalo. Na profilu měl celkem neutrální, černobílé fotky. Opravdu jsem nehledala nic vážnějšího, pouze jsem ho chtěla poznat. Byl mladší než já a konečně jsem se zaradovala, že budu mít parťáka na četbu.
Bydlel na koleji se třemi dalšími studenty a večer chodil na semináře pro mladé spisovatelé, čímž mně neuvěřitelně dostal a já se pomalu začínala těšit na setkání. Miluji klasickou literaturu a s tímto chlapcem jsem si dokázala hodinu psát například o Bukowském, Wildovi nebo Doyleovi. Nevím jak ostatním lidem, ale chlap, který čte knihy, mi přijde naprosto neodolatelný a sexy. Dost na tom ulítávám, více už mi dokáže mozek zamotat a udělat vlhko v oněch místech jen vysoký chlap v uniformě :)
První schůzku jsme měli až po měsíci od té doby, co jsme si začali psát. Neuvěřitelně jsem se těšila, až si o našem velkém společném zájmu popovídám s tímto nadšeným milovníkem literatury osobně. Vsadila bych svoje kalhotky na to, že si budeme v literatuře rozumět.
Den schůzky se blížil a já právě dočítala Balzacovu Maskovanou milenku a byla jsem připravená mu tu knížku věnovat jako dárek, jelikož jsem jí vyhrabala v antíku za 10 Kč. Byl to jeho oblíbený autor, tak jsem nemohla zůstat pozadu, jelikož Gobseck a Eugénie Grandet mi nejspíš nestačí k nějaké hlubší konverzaci. Nechtěla jsem pochopitelně na takového čtenáře zapůsobit jako absolutní laik.
Přišel, působil docela mile, i když mi malinko vadilo rozsáhlé akné, které bylo snad na každém milimetru čtverečním jeho obličeje. Ale co, v mládí jsem také nebyla jiná, nosila jsem sešmajdané džíny, mojí oblíbenou obuví byly adidas superstar a moje čelo také kdysi připomínalo minové pole.
řekla jsem mu, zda nezapadneme do nejbližší kavárny. Znejistěl a pokrčil rameny. Následně navrhl, že bychom se mohli jít projít. Souhlasila jsem s radostí a těšila se z hodinové procházky s příjemnou tématikou k diskuzi. Jako společník mi nezklamal, asi dvě hodiny jsme se procházeli a rozebírali jsme všemožné knihy i autory. Opravdu měl neuvěřitelně načteno. Prozradil mi, že se také snaží prosadit jako spisovatel a má rozepsaný historický román.
Když jsme se vraceli, šli jsme okolo výlohy knihkupectví a zastavili se, abychom se podívali dovnitř. To se asi nemělo stát. Když mi ukázal rukou na knihu, naklonila jsem se k němu blíže. Ehm…to, co se z něj lehce linulo, nebyla vůbec vůně mužného dřevorubce, který právě odložil sekyru, aby mně vzal do svých bicepsů a odnesl v náručí ke krbu ve svém srubu. Byl to fakt celkem nechutný smrad, i když byl cítit jen když se k němu člověk naklonil blíže. Jo. Oder z cigaret a nějaké nechutné kolejní zatuchliny. Úplně jsem si vybavila ten vtip o studentech, kteří se na koleji domlouvají, že budou pěstovat prase. Jeden se ohradí a namítne: „a co ten smrad?" Druhý mu na to řekne „si časem zvykne“….
Rozloučila jsem se po hodině a pospíchala domů.
Týden ticho po pěšině, až mi jednoho krásného dne přišla taková milá sms od mého pana spisovatele.
Milá XX, promiň že píšu takhle pozdě, ale neměl jsem kredit. Jsi úžasná a moc rád se s tebou sejdu.Asi mně pošleš do háje, ale mohl bych tě o něco zároveň poprosit? Půjčila bys mi prosím do pátku 500 Kč?
Bydlel na koleji se třemi dalšími studenty a večer chodil na semináře pro mladé spisovatelé, čímž mně neuvěřitelně dostal a já se pomalu začínala těšit na setkání. Miluji klasickou literaturu a s tímto chlapcem jsem si dokázala hodinu psát například o Bukowském, Wildovi nebo Doyleovi. Nevím jak ostatním lidem, ale chlap, který čte knihy, mi přijde naprosto neodolatelný a sexy. Dost na tom ulítávám, více už mi dokáže mozek zamotat a udělat vlhko v oněch místech jen vysoký chlap v uniformě :)
První schůzku jsme měli až po měsíci od té doby, co jsme si začali psát. Neuvěřitelně jsem se těšila, až si o našem velkém společném zájmu popovídám s tímto nadšeným milovníkem literatury osobně. Vsadila bych svoje kalhotky na to, že si budeme v literatuře rozumět.
Den schůzky se blížil a já právě dočítala Balzacovu Maskovanou milenku a byla jsem připravená mu tu knížku věnovat jako dárek, jelikož jsem jí vyhrabala v antíku za 10 Kč. Byl to jeho oblíbený autor, tak jsem nemohla zůstat pozadu, jelikož Gobseck a Eugénie Grandet mi nejspíš nestačí k nějaké hlubší konverzaci. Nechtěla jsem pochopitelně na takového čtenáře zapůsobit jako absolutní laik.
Přišel, působil docela mile, i když mi malinko vadilo rozsáhlé akné, které bylo snad na každém milimetru čtverečním jeho obličeje. Ale co, v mládí jsem také nebyla jiná, nosila jsem sešmajdané džíny, mojí oblíbenou obuví byly adidas superstar a moje čelo také kdysi připomínalo minové pole.
řekla jsem mu, zda nezapadneme do nejbližší kavárny. Znejistěl a pokrčil rameny. Následně navrhl, že bychom se mohli jít projít. Souhlasila jsem s radostí a těšila se z hodinové procházky s příjemnou tématikou k diskuzi. Jako společník mi nezklamal, asi dvě hodiny jsme se procházeli a rozebírali jsme všemožné knihy i autory. Opravdu měl neuvěřitelně načteno. Prozradil mi, že se také snaží prosadit jako spisovatel a má rozepsaný historický román.
Když jsme se vraceli, šli jsme okolo výlohy knihkupectví a zastavili se, abychom se podívali dovnitř. To se asi nemělo stát. Když mi ukázal rukou na knihu, naklonila jsem se k němu blíže. Ehm…to, co se z něj lehce linulo, nebyla vůbec vůně mužného dřevorubce, který právě odložil sekyru, aby mně vzal do svých bicepsů a odnesl v náručí ke krbu ve svém srubu. Byl to fakt celkem nechutný smrad, i když byl cítit jen když se k němu člověk naklonil blíže. Jo. Oder z cigaret a nějaké nechutné kolejní zatuchliny. Úplně jsem si vybavila ten vtip o studentech, kteří se na koleji domlouvají, že budou pěstovat prase. Jeden se ohradí a namítne: „a co ten smrad?" Druhý mu na to řekne „si časem zvykne“….
Rozloučila jsem se po hodině a pospíchala domů.
Týden ticho po pěšině, až mi jednoho krásného dne přišla taková milá sms od mého pana spisovatele.
Milá XX, promiň že píšu takhle pozdě, ale neměl jsem kredit. Jsi úžasná a moc rád se s tebou sejdu.Asi mně pošleš do háje, ale mohl bych tě o něco zároveň poprosit? Půjčila bys mi prosím do pátku 500 Kč?
středa 7. prosince 2011
Izák (35 let)
Praha, údajně 185 cm, bezdětný majitel firmy X - údajně workoholik a puntíčkář,perfekcionista.
S tímto človíčkem jsem se setkala před nějakou dobou, protože měl opravdu velmi kuriózní inzerát, na který jsem zkrátka nemohla neodepsat. Jelikož vyhledávám adrenalin a neobyčejné inzeráty, odepsala jsem na jeho poptávku, že by rád našel ženu, se kterou by letěl do USA a všechno by jí zaplatil. Pochopitelně bych s cizím člověkem necestovala, ale zajímalo mně, kdo se skrývá za záštitou takové nabídky.
Čekala jsem na smluveném místě a místo 185cm vysokého blonďáka přihopkal na schůzku mužíček sotva 170 cm vysoký, blond barva se mu za tu dobu přetransformovala do polovylepíchaných šedin a 35 let mu bylo nejspíš před 15cti lety a od té doby si pravděpodobně zapomněl aktualizovat profil.
„pěkná mladá kobylka,“ přivítal mně a jsem opět čekala brutální zážitek.
No nic, řekla jsem si. Představil se a šli jsme si sednout do nedaleké restaurace. Svými malinkými, těkavými očíčky si prověřoval personál – místo se mu zdálo moc malé, na číšníky luskal a dokonce i syčel (ano, já jsem koukala, zda ten zvuk náhodou nejde z nějakého jiného tělesného otvoru, ale opravdu to byl sykot). Vždy, když něco chtěl, mávnul či syknul na číšníka, ale dožadoval se všeho s takovým pohrdavým výrazem, že jsem se za něj místy styděla. Arogantní chování později vysvětlil tím, že je velký majitel firmy a nebude trpět, když se mu někdo nevěnuje, i když z mého pohledu byla obsluha naprosto v pořádku. Ke všemu měl snad připomínky – pečivo mu museli přinést jiné, fresh juice byl moc kyselý, olej byl moc málo doplněný, salát měl moc zeleného listí. Když vzal popelník, bála jsem se, aby ho nehodil někam do davu a nepřistál by nějaké chudince paní na hlavě. Vytáhnout cigarety by bylo opravdu v tu chvíli harakiri se spoluúčastí – vrazil by mi nejspíš do břicha místo meče steakový nůž.
Po hodinovém monologu o jeho práci, o tom, jak je úspěšný a vznešený, jak má neuvěřitelně peněz a hledá mladou a krásnou ženu, kterou bude rozmazlovat a bude jít kupovat dárky, jsem již začala přemýšlet, co uvařím k večeři a kde asi seženu ten fialový pásek, který jsem viděla na nějakém blogu. Pozorovala jsem jeho malinkaté tělíčko, jeho gesta, jeho nožku přes nožku a ladné pohyby rukou. Jeho jemný hlásek a vyjadřování. Pomyslela jsem si, zda není náhodou gay. To mi přešlo, když mi začal dělat celkem zvrhlé návrhy, že by rád sexuální kamarádku za velice slušných podmínek. Když jsem si představila, jak s tímto pidižvíčkem souložím, udělalo se mi nad kuřecími noky poněkud mdlo. Opravdu nepochopím, jak někteří muži nemají soudnost.
Svůj inzerát odůvodnil tím, že nechce jet sám. Ptala jsem se, zda se mu vážně někdo již ozval. On řekl že ano, že už byl na třech schůzkách. První paní byla odbarvená cikánka s obrovskými stehny, druhá byla stejný případ jako on – nejspíš si zapomněla také aktualizovat věk na profilu, avšak minimálně o 20 let. Třetí jsem byla já a nějaké profesionální prostitutky. Výtečné :)
Závěr mojí schůzky? Starou fotku mi odůvodnil tím, že si nehraje na vzhled a hodlá oslňovat jinými kvalitami, než svým vzhledem. Při této větě nenápadně vytáhl opět peněženku a s mrknutím oka s ní zatřásl. To už jsem opravdu nemohla udržet smích a vyprskla. On se na mně velice zle podíval a zeptal se mi, co je na tom všem k smíchu. Já jsem se opravdu neudržela a jedovatě jsem řekla „k smíchu je spropitné 12 Kč z útraty 738 Kč, pane podnikateli“
Myslím, že tihle Baronprášilové se vyskytují na seznamkách v opravdu hojném počtu.
S tímto človíčkem jsem se setkala před nějakou dobou, protože měl opravdu velmi kuriózní inzerát, na který jsem zkrátka nemohla neodepsat. Jelikož vyhledávám adrenalin a neobyčejné inzeráty, odepsala jsem na jeho poptávku, že by rád našel ženu, se kterou by letěl do USA a všechno by jí zaplatil. Pochopitelně bych s cizím člověkem necestovala, ale zajímalo mně, kdo se skrývá za záštitou takové nabídky.
Čekala jsem na smluveném místě a místo 185cm vysokého blonďáka přihopkal na schůzku mužíček sotva 170 cm vysoký, blond barva se mu za tu dobu přetransformovala do polovylepíchaných šedin a 35 let mu bylo nejspíš před 15cti lety a od té doby si pravděpodobně zapomněl aktualizovat profil.
„pěkná mladá kobylka,“ přivítal mně a jsem opět čekala brutální zážitek.
No nic, řekla jsem si. Představil se a šli jsme si sednout do nedaleké restaurace. Svými malinkými, těkavými očíčky si prověřoval personál – místo se mu zdálo moc malé, na číšníky luskal a dokonce i syčel (ano, já jsem koukala, zda ten zvuk náhodou nejde z nějakého jiného tělesného otvoru, ale opravdu to byl sykot). Vždy, když něco chtěl, mávnul či syknul na číšníka, ale dožadoval se všeho s takovým pohrdavým výrazem, že jsem se za něj místy styděla. Arogantní chování později vysvětlil tím, že je velký majitel firmy a nebude trpět, když se mu někdo nevěnuje, i když z mého pohledu byla obsluha naprosto v pořádku. Ke všemu měl snad připomínky – pečivo mu museli přinést jiné, fresh juice byl moc kyselý, olej byl moc málo doplněný, salát měl moc zeleného listí. Když vzal popelník, bála jsem se, aby ho nehodil někam do davu a nepřistál by nějaké chudince paní na hlavě. Vytáhnout cigarety by bylo opravdu v tu chvíli harakiri se spoluúčastí – vrazil by mi nejspíš do břicha místo meče steakový nůž.
Po hodinovém monologu o jeho práci, o tom, jak je úspěšný a vznešený, jak má neuvěřitelně peněz a hledá mladou a krásnou ženu, kterou bude rozmazlovat a bude jít kupovat dárky, jsem již začala přemýšlet, co uvařím k večeři a kde asi seženu ten fialový pásek, který jsem viděla na nějakém blogu. Pozorovala jsem jeho malinkaté tělíčko, jeho gesta, jeho nožku přes nožku a ladné pohyby rukou. Jeho jemný hlásek a vyjadřování. Pomyslela jsem si, zda není náhodou gay. To mi přešlo, když mi začal dělat celkem zvrhlé návrhy, že by rád sexuální kamarádku za velice slušných podmínek. Když jsem si představila, jak s tímto pidižvíčkem souložím, udělalo se mi nad kuřecími noky poněkud mdlo. Opravdu nepochopím, jak někteří muži nemají soudnost.
Svůj inzerát odůvodnil tím, že nechce jet sám. Ptala jsem se, zda se mu vážně někdo již ozval. On řekl že ano, že už byl na třech schůzkách. První paní byla odbarvená cikánka s obrovskými stehny, druhá byla stejný případ jako on – nejspíš si zapomněla také aktualizovat věk na profilu, avšak minimálně o 20 let. Třetí jsem byla já a nějaké profesionální prostitutky. Výtečné :)
Závěr mojí schůzky? Starou fotku mi odůvodnil tím, že si nehraje na vzhled a hodlá oslňovat jinými kvalitami, než svým vzhledem. Při této větě nenápadně vytáhl opět peněženku a s mrknutím oka s ní zatřásl. To už jsem opravdu nemohla udržet smích a vyprskla. On se na mně velice zle podíval a zeptal se mi, co je na tom všem k smíchu. Já jsem se opravdu neudržela a jedovatě jsem řekla „k smíchu je spropitné 12 Kč z útraty 738 Kč, pane podnikateli“
Myslím, že tihle Baronprášilové se vyskytují na seznamkách v opravdu hojném počtu.
neděle 4. prosince 2011
I am sexy and I know it
Napřed se naladíme velmi tématickou písničkou, poté se soustředíme na následující řádky pod videem :)
Na seznamce se najdou i sexy páníčkové, číhající na svoje hot paničky :)
Enjoy :)
"Ta holka za mnou je Simona Krainová, fakt :)"
Tak tady pro vás mám, kamarádíčkové, jednu mocinky moc čupráckou fotenku před odchodem s mojí pusinkou bárbínkou na akcičku. Moje nové kalhotenky a trenýrky, co jsem dostal jako dáreCZEk od své láFky kterou mooocinky moooc lafkuju. Muuuuck Al, peace. Aloha
To prádlo je mý mámy
Takhle stát učili mojí ségru ve škole pro mladé modelky, tak jsem se snažil nastavit dle jejich rad :)
Tygr v kleci, nebo také taška na šaška. Nebo snad chýše na měkkýše?:)))
na ubytovně nuda, Voloďa s Ratmirem si půjčili od Oksany foťák a fotili jsme se. Tochu piju a hraju karty, ale bicáky mám ukázkové. Ve fabrice se za mnou otáčí každá :)
Pojď na mojí hruď a chvíli tam buď :)
du hast den schönsten Arsch der Welt... Ja, das ist mein Arschloch :D
a na závěr troška krásy, když už jsem dnes opět ostrá. Tahle fotka je opravdu velmi přitažlivá, včetně celého pána :)
Na seznamce se najdou i sexy páníčkové, číhající na svoje hot paničky :)
Enjoy :)
"Ta holka za mnou je Simona Krainová, fakt :)"
Tak tady pro vás mám, kamarádíčkové, jednu mocinky moc čupráckou fotenku před odchodem s mojí pusinkou bárbínkou na akcičku. Moje nové kalhotenky a trenýrky, co jsem dostal jako dáreCZEk od své láFky kterou mooocinky moooc lafkuju. Muuuuck Al, peace. Aloha
To prádlo je mý mámy
Takhle stát učili mojí ségru ve škole pro mladé modelky, tak jsem se snažil nastavit dle jejich rad :)
Tygr v kleci, nebo také taška na šaška. Nebo snad chýše na měkkýše?:)))
na ubytovně nuda, Voloďa s Ratmirem si půjčili od Oksany foťák a fotili jsme se. Tochu piju a hraju karty, ale bicáky mám ukázkové. Ve fabrice se za mnou otáčí každá :)
Pojď na mojí hruď a chvíli tam buď :)
du hast den schönsten Arsch der Welt... Ja, das ist mein Arschloch :D
a na závěr troška krásy, když už jsem dnes opět ostrá. Tahle fotka je opravdu velmi přitažlivá, včetně celého pána :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)