Pan Kolík a jeho případ "D"

Konečně se mi podařilo domluvit pronájem Porsche Carrera za rozumných a mně vyhovujících podmínek. K tomu mi kamarád z realit dal k dispozici dva byty jeden úžasný loft a jeden mezonet. Oba maximálně na 14 dní takže bylo potřeba pohnout Tentokrát trvalo kontaktování mojí oběti znatelně déle. Když si vyberete skutečně luxusní kousek, portrétová fotka “kozy ven dobrý den“ a hned v závěsu nějaké “fotečky“ např. zadečku v tangách, ze kterých usoudíte, že tu prostě musíte mít ….. musíte počítat s tím, že takové ženské píše denně někdy i několik desítek mužů.

Je proto potřeba velice dobře připravit svůj profil. Vzhled muže není až tak důležitý, důležité jsou především fotky z luxusních destinací, při golfu, v nějakém luxusním autě, na jachtě a tak podobně. Tady už s olítanou X5tkou nebo olítanou Audinkou neuspějete. To si teď vozí kde kdo z Německa za pár šupů …. nabídek od podobných týpků má taková ženská tolik, že je sotva stačí mazat. Pokud budu chtít zaujmout chce to mnohem víc. Pro jistotu jsme po diskuzi se Seznamkovou Královnou vyřadili i modely jako Porsche Boxter, přece jen se jedná o Porsche pro “chudé“. Protože konkurence je obrovská musíte ukázat, že natrefila na výjimečně tučný úlovek čili je potřeba dokázat, že máte skutečně peníze a k tomu poslouží nejlépe nějaké auto z kategorie supersportů. Jejich provoz je tak drahý, že si ho můžou dovolit jen skutečně bohatí lidé. Zkrátka musíte být na první pohled Pan Božský. Drtivá většina vytipovaných holek byla jak přes kopírák. Trochu štětkoidní vzhled, nic moc chytré, nároky obrovské Po několika vcelku nudných (alespoň jsem si zase naplnil iPhone nahatejma fotkama a nezajímavých setkáních jsem natrefil na skutečně výjimečný kousek, slečnu D. Sice neměla v profilu fotky ve spodním prádle ani v plavkách, zato tam měla různé luxusní destinace a navíc opravdu krásnou portrétovou fotku.

Komunikace přes můj vyšperkovaný profil proběhla vcelku v pohodě. Reagovala vždy s vtipem a já musím přiznat, že jsem na D začínal být opravdu zvědavý. Dohodli jsem se na schůzce v Cafe Cafe. Přišla atraktivní tmavovláska ve střízlivém business dress code kostýmku. Během cca hodinového rozhovoru mi prozradila, že je advokátka a momentálně pracuje pro nějakou velkou kancelář. Vcelku příjemná hodina uplynula rychle a když jsem zaplatil a chtěl se rozloučit, zeptala se kde parkuji. Řekl jsem jí, že jsem auto musel nechat kousek dál mimo modré zóny. Řekla, že má cestu tím směrem a že půjde kousek se mnou. Určitě se šla přesvědčit čím jsem přijel! Poršák asi zapůsobil (nebo možná i já, ale spíš to auto a ještě večer jsem dostal SMS, že bychom si mohli někam vyrazit třeba na večeři. Napsal jsem jí, že jí zvu ať tedy vybere místo. Poslala mi pár návrhů. Prostudoval jsem v rychlosti buď přes internet nebo v jedné dokonce osobně menu. Vybral jsem tu, kde nebyly položky, které bych platil jen opravdu nerad a potvrdil místo a čas setkání.

Byl jsem tam o něco dříve takže jsem si sedl ke stolu a studoval lístek. Po chvíli přišla i D, tentokrát na sobě měla opravdu krásné šaty s relativně zajímavým výstřihem a které zároveň zvýraznily její krásnou postavu. V kostýmku jsem si toho nevšiml, ale takhle v šatičkách byla opravdu kus. Po tom co jsem doslintal jsem se vzpamatoval a vyskočil se s ní přivítat. Protože se před tím zmínila, že miluje maso navrhl jsem, že bychom si mohli dát chateaubriand. K tomu jsme si vybrali každý předkrm a já jsem si nechal od sommeliera doporučit láhev červeného z jednoho mně dobře známého sklepa Během konverzace jsem začal ztrácet půdu pod nohama a D začala mít navrch. Přes ten její výstřih jsem se hrozně špatně soustředil a ona si mne začala podávat. Z počátku úplně nenápadně. Když jsem jí pochválil šaty tak poděkovala a řekla, že na českého muže také nejsem špatně oblečený (měl jsem na sobě středně drahý francouzský oblek, konfekci), ale když už mám na takové auto měl bych si podle ní dopřát bespoke z nějakých lepších materiálů. A takhle mne trápila ještě delší chvilku než navrhla, že vybere další láhev vína. Kývla na Sommeliera, ten se zatvářil tak zvláštně a na delší dobu někam odběhl. Pak se sommelier vrátil a v ruce měl láhev pokrytou patinou a prachem.

Snažil jsem se zamaskovat svůj úlek, ale nevím jestli se minutová srdeční zástava dá nějak dobře zamaskovat. Ta potvora věděla o položkách které na standardním lístku nebyly. V tu chvíli jsem byl na jednu stranu rád, že jsem si vzal firemní platinovou kartu, ale na druhou stranu už jsem se viděl jak mne můj otec a společník budou grilovat až budu vysvětlovat proč mám ve výpise položku za slušně vybavenou Fábii od firmy kam se normální lidi choděj najíst. Řekl jsem si, že se přece nenechám takhle nachytat. V rámci možností jsem se vzpamatoval a počkal až sommelier víno dekantuje abych mohl ochutnat. Víno bylo vynikající, ale konec večera a hlavně placení se ke mne blížilo nevyhnutelně jak gilotina k francouzskému šlechtici. Když jsem tedy nakonec požádal o účet a dostal ho v kožených destičkách …. docela se mi ulevilo. Víno nebylo tak strašně drahé jak jsem si v první chvíli myslel, ale i tak bych si ho normálně nedal. D mi poděkovala za večeři, příjemný čas a nechala si zavolat taxi. Já jsem se šel s takovým lehkým pocitem prohry projít. Takhle ženská mne normálně testovala a rozhodně mne dostala. Musím se ještě hodně učit.

Kolík