slečna "vyrovnaná" by Kolík

Tady divným protějškům se na seznamkách asi nedá úplně vyhnout, ale je potřeba se do toho nezaplést :-)

Jednou takhle na jedné seznamce projíždím profily a říkám si, napíšu třeba téhle. V textu inzerátu měla asi to co tam má drtivá většina ženských, chodím ráda na procházky, mám ráda sport atd. Zaujala mne hláška kterou měla v profilu, bylo to takové lákavé … jenže ona to asi někde opsala. To mne však zprvu nenapadlo a přišlo mi to hodně vtipné.  Vyplodil jsem nějaký slušný text pozvání na rande a poslal jí ho. Hned ten den odpověděla a vyměnili jsme foto. Na fotce vypadala celkem dobře, taková štíhlejší blondýnka. Co mne zaráželo byla komunikace přes SMS. Můj šarm a humor se tak nějak úplně míjel s jejím pochopením a tak místo abych jí lehce pobavil jsem jí vždycky těžce naštval. To mne mělo varovat, jenže mi prostě tak nějak jak se říká “hučelo v kládě“ a vždycky když jsem se podíval na fotku, tak jsem si říkal: „To dáš, to bude dobrý!“ Nesrovnalost v komunikaci přes SMS jsem přičítal absenci neverbální komunikace. Domluvili jsem si tedy čas a místo naší schůzky. Na rovinu říkám, že takhle na poprvé používám obligátní fintu, že se musím ještě vrátit do kanceláře tak abych měl vyměřený čas plus mínus hodinu, když je to OK domluví se další schůzka, když není tak se prostě "vrátím do kanclu" a tím to hasne :-) Přijdu na místo a nějak tam tu holku z fotky nemůžu nikde identifikovat. Zvednu tedy telefon a volám ... v tu chvíli mi okamžitě hlavou bleskla myšlenka … hlavně ať to není támhle ta. A kdo jiný nesahá po telefonu než "támhleta". Říkám si, no do háje měl jsem těch fotek chtít vidět víc! Ne že by to bylo nějak hodně tragické, ale oproti fotce tak o 70% horší. Chvilku jsem váhal jestli nemám zdrhnout, ale pak si říkám: „Přece nejsi srab, dáš tomu hodinu a pak se zdechneš.“ Takže jsem k ní přicupital (já v obleku ona v něčem v čem byly podle mne předtím brambory a na tom nějakou sportovní bundu, prostě páreček k pohledání) a říkám jí ahoj a tak. Ona měla od počátku ve tváři vyloženě nasupenej výraz. Šli jsme do kavárny, já objednal kávu, vodu a něco sladkého a snažil se konverzovat stylem pověz mi něco o sobě, co máš ráda atd. Když už odpověděla tak většinou stylem ANO, NE nebo jedním slovem. Hrozně moc jsem se snažil, ale cca tak po 30 minutách už začaly být prodlevy v konverzaci (spíše tedy mém monologu) hodně trapné. Zkusil jsem jen tak okrajově naťuknout nějaké lechtivé téma, ale to mne odpálkovala okamžitě. Do toho ten její nasupenej výraz ...... po hodině jsem situaci vyhodnotil jako, že je čas se zdejchnout. Požádal jsem o účet. Jakmile jsem jí oznámil, že musím zpět do kanclu, její nasupenej výraz se ještě tak o 200% zhoršil a poprvé za celou dobu řekla celou větu "Ty hajzle teď si mne opravdu naštval, já jsem si kvůli tobě udělala volno celý den" v duchu mi blesklo hlavou, co bych s ní asi celý den tak dělal .... asi někde seděl a čuměl. Bylo naprosto evidentní, že naše osobnosti prostě tak nějak nemají žádný společný průnik .... ani ten sexuální. No nic, vrátil jsem se do kanceláře, a než jsem za těch cca 30 minut došel do kanclu tak koukám že mám na telefonu 16 zmeškaných hovorů a jednu SMS "Dobře, čekám na tebe, až skončíš můžeš se mi omluvit a nějak to napravit" To už mne opravdu vyvedlo z míry. Nevím tedy co jsem měl přesně napravovat, ale napsal jsem jí ať se nezlobí, že to nemá cenu. Pak následovalo asi ještě 30 zmeškaných hovorů a pak to vzdala. Do dneška tomu moc nerozumím, možná si to chtěla rozdat, ale tedy celý průběh schůzky tomu tedy rozhodně nenasvědčoval a podruhé už jsem to tak nějak zkoumat nechtěl :-)

Kolík