Nyní je čas pro příběhy muže :) Milý čtenář Josef mi poslal několik jeho příběhů s rande se ženami, které Vám postupně budu servírovat jeden po druhém. Těšte se na další nálož historek a chlapské části čtenářů snad už nebudu připadat jako pseudointelektuální negramotná feministika :))))
Originální a zajímavý inzerát dával tušit někoho neobyčejného. Zaradoval jsem se, když jsem dostal odpověď, která dále poodkrývala hloubku duše pisatelky. Je zvláštní jak pár písmenek, jen jedna z mnoha kombinací jedniček a nul dokáže o člověku tolik prozradit. Nadšeně jsem souhlasil se setkáním v květnovém parku, kde jsme mohli rozvíjet naše rozhovory dále a přitom se nekonečně procházet. Moc jsme si rozuměli po mailech a těšil jsem se jako malý kluk na čokoládu. Dokonce i počasí přálo a když jsem dorazil na smluvené místo, bylo to skoro jako z pohádky. Jenom princezna chyběla. Domů jsem nespěchal, ale po půl hodině čekání už jsem to vzdával. Nakonec mi přišla omluvná SMS, že nestíhá, ať se nezlobím a že snad bude pěkně i příště. Inu, nenaděláš nic, tak tedy příště. Scénař se ještě několikrát opakoval, doba čekání se zkracovala a nakonec jsem asi na pátý pokus odešel rovnou po
pěti minutách a na další SMS už neodepisoval. Ona také mlčela a vydrželo jí to tři týdny, pak mi napsala, jak moc jí chybí, že si se mnou nemůže psát a že by mě přeci jen chtěla potkat. Trpělivost růže přináší, říkam si a tak jsem naklusal opět do parku a tentokrát se dočkal! Krasavice na pohled, najednou všechny pročekané minuty byly odpuštěny. Příjemný hlas doprovázel podání ruky a představení, v téhle modulaci poslouchat ty úžasné myšlenky - to je snad sen. Bohužel jsem si toho hlasu moc neužil. Princezna byla asi zakletá do zvukového projevu pařezu a ani sebevětší pokusy nedokázaly ji rozpovídat. Když jsem večer četl její mail, že byla nervózní, tak jsem se nakonec obvinil, že přílišným naléháním jsem vybral pro ni špatné datum. Příště bude lépe a více jsem se tím nezabýval. Na další schůzce jsem opět čekal zbytečně, stejně jako na dalších, kam nepřišla. Volat nemělo v čas
ech hlasové schránky valný význam, na SMS odpovídala až večer a tak jsem se rozhodl pro radikální řešení. "Zítra se za tebou v pět stavím, budeš doma?" napsal jsem jí. Okamžitá odpověď zněla: "Zítra v pět u jezírka v parku, ju?". Přišla. Krásná a úžasná, leč opět mlčenlivá.
Dodnes vlastně nevím, co se za tím vším skrývalo. Konspirační teorie by umožnovaly osobu volající o pomoc, stejně jako dobře se bavící hlouček "intelektuálek". Pravdou je, že od toho druhého setkání jsem ji už nikdy neviděl.
čtenář Josef
To mohlo mít spoustu důvodů – agorafobie, přílišná stydlivost, panický strach z toho, že bude působit trapně... U nemála lidí je to problém tak silný, že je skoro vyčleňuje ze společnosti, a přestože písemně můžou působit sebejistě, mají problém přemluvit se dojít třeba jen na nákup nebo pozdravit souseda.
OdpovědětVymazatDocela jsem byl překvapen, když jsem se před časem dozvěděl, kolik takových lidí je a jak silné problémy to jsou.
P. J.
Je zajímavé, že ses s ní pak ještě byl ochotný sejít. Jednou jsem zažil podobnou schůzku (akorát bez těch dlouhých čekacích lhůt). Nebyla ani hezká ani vyloženě ošklivá - řekl jsem si, že ale snad třeba bude mít trochu něco v hlavě. Pak jsme přišli do čajovny a začalo hotové utrpení. Celou dobu jsem to musel zachraňovat, protože slečna nebyla moc výmluvná. Po asi zhruba 2 hodinách jsem měl už řádně orosené čelo. Když jsem pak šel domů, tak se mi to trochu rozleželo v hlavě a řekl jsem si, že přece jenom dám té slečně ještě šanci (třeba byla nervózní, to jsem konec konců byl já taky). Tohoto rozhodnutí jsem měl asi za týden litovat. Příště to bylo ještě horší a já už jsem neměl sílu udržovat konverzaci. Vůbec nic jí nezajímalo, o ničem se nechtěla bavit a když jsem se jí na něco zeptal, odpovídala většinou stručně ano-ne-nevím. To jsme si opravdu pokecali, jak nikdy předtím. Pak už jsme se, díkybohu, nesetkali.
OdpovědětVymazatNo jo, me taky jedno jeden rikal, ze nejsem vymluvna. Ale ono to bylo tezky, pripadala jsem si spis jak u vyslechu - "kde delas", "kolik mas sourozencu" a tak dal, a tak dal... na pobidky k rozvoji konverzace nereagoval a uporne vymyslel dalsi otazky :-D Nekdy si proste ti dva nesednou.. s tim se asi nic neudela...
OdpovědětVymazat